Pravda o Charliem (2002)

Milovník thrillerů bude otráven a milovník francouzských bláznivých filmů nebo černých komedií spíše nadšen :-)
Skvělý filmový pastiš, který nelze vnímat jako parodii nebo remake filmuŠaráda.Peter Stonenechtěl být uvedený ani jako původní autor scénáře a tak vtipně navrhl pseudonym Peter Joshua jako odkaz na krycí jméno, které v Šarádě používala postavaCaryho Granta.  Celý film byl koncipován jako poctafrancouzské nové filmové vlněa rozhodně se to Jonathanovi Demmemu povedlo. Už od prvních minut filmu bylo jasné, že tohle thriller nebude, ani remake, takže divák nepotřebuje znát ani originál. Film nepohřbila kritika, která se nepochopitelně snažila pracovat s filmem jako s remakem, ale producent a distribuce. Není divu, neboť ta představa jak divák čeká mysteriózní thriller a své oblíbené jehňátka nebo znalci originálu na Granta neboHepburn, tak hrozí nejen divácký propadák, který logicky nastal, ale u některých diváků i smrtelný infarkt na sále jak Emilovi (Tedu Levinovi) ve vlaku.     Universal zamítl do propagačních materiálů uvést pár důležitých věcí, kdy měla být zmíněna nejen pocta francouzskému filmu 60. let, ale chybí tomu zásadní slogan, který Demme požadoval uvést a skvěle vyjadřuje jeho počin: „Když máš pochybnosti, směj se“. (před shlédnutím filmu jsem o tom nevěděl. Na mně to tak opravdu působilo a tak jsem si chtěl po té střeštěné komedii... něco o filmu dohledat, neboť od samého začátku na mne film působil jako pastiš)  Ať už se Universal bál finanční ztráty nebo s tím svým americkým puritánstvím se nechtěl dotknout velkých hvězd stříbrného plátna tak film poslal na gilotinu. Jinak řečeno producent vsadil asi na jistotu výdělku, diváckou obec jehňátek... která pochopitelně nepomohla. Film mě tak minul, stejně tak jak já spíš omíjím thrillery a ten jehňátkový vnímám jen jako produkt jedné vlny a módy. Ale mám rád střeštěné francouzské komedie a spíš se raději vrátím k humoru, nadsázce, klidně i k pastiši než k nějakým pseudo-psycho dramatům. Proto film hodnotím jako filmový pastiš, skvělou ironickou černou komedii hodně vysoko.  Rozhodně není jednoduché pastiš zvládnout a tady se to Jonathanovi  povedlo a hercům velmi dobře. Mark Wahlberg nadchl, Thandiwe Newton zahrála skvěle, Tim Robbins rozhodně nezklamal, Ted Levin nadstandartně, ani jsem ho nepoznal. Obecně - obsazení se povedlo. Skvělé bláznivé nápady doplněné Charlesem Aznavourem jsem ocenil. Nadsázka k zápletkám kdo je kdo je vynikající... u mně to fungovalo skvěle, neboť se mi připomněl i ten Cimrmanovský Němý Bobeš. Takže jsem se zasmál. Film mě opravdu pobavil a ocenil jsem celou tu atmosféru pastiše doplněnou skvělým soundrackem, - Aznavour, Manu Chao, De Phazz, Gotan P., Feelies atd. Proto vůbec nevnímám negativně ani vedení kamery a střih, neboť bez toho by to pak vůbec nefungovalo... a nebyl z toho skvělý bláznivý pastiš, ale podprůměrný thriller.

Veľmi zvláštny thriller. Demmeho réžia je nevšedná, plná nečakaných volieb (strih, hudba, nájazdy kamery). Celkový tón občas zvádza až k sebaparódií. Očividný experiment s formou. Slabší scenár balansuje  medzi chaosom a fraškou. Nedarí sa mu zaujať zápletkou, ani si obľúbiť postavy. Hviezdny Wahlberg nevhodne obsadený, Newton pôsobí zmätene. Úvodných 20 minút ešte udrží pozornosť, ale každý ďalší zvrat je absurdnejší a absurdnejší... 2*

Vždycky je zábavnější sledovat skvělého filmaře, jak pohoří, než průměrného režiséra, kterému se povede natočit dobrý film. Fakt bych chtěl vidět obličeje šéfů Universalu, když jim Demme promítnul finální střih. Jeho důsledný pokus o přenesení stylu francouzské nové vlny do Hollywoodu roku 2002 sice skončil komerčním i kritickým propadákem, ale nelze tu snahu nerespektovat.Pravda o Charliemmá spoustu problémů (zmatená a nefunkční zápletka, naprosto nevhodně obsazený Wahlberg, kolísající tempo...šlo by pokračovat dlouho), takže je jednoduché ji smáznout jako špatný film. Nemůžu si ale pomoct, baví mě sledovat, jak se Demme s Fujimotem vybodli na všechna pravidla a natočili bezuzdnou oslavu stylu Thandie Newton, Paříže a nové vlny.

Film jsem viděl před mnoha lety; před časem jsem ho tak nějak po paměti ocenil na čsfd dvěma kousky a dnes jsem si dal reprízu, abych své hodnocení zrevidoval. Ani za použití nejnovějších archeologických metod (získaných intenzivním studiem wikipedie) jsem v té hromadě teplého střevního produktu nedokázal najít jednu, natož dvě hvězdičky. Tady bylo špatně snad úplně všechno- mizernými hereckými výkony počínaje a podobně kvalitní režií konče. Zvláštní zmínku si zaslouží dialogy; tak příšerné a logiku postrádající žvásty aby jeden pohledal. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, co bych mohl na snímku pochválit, ale obávám se, že jedinou zvládnutou záležitostí tady byl český dabing. Bez legrace; v původním znění bych to nedal (zkusil jsem), ten dabing to fakt zachraňoval. Je to jako název jedné skladby od Metallicy: Sad but True.

Ani se nedivím, že se původní scenárista nechal vymazat z titulků a nechtěl s tím mít nic společného a že s natočením nesouhlasil. Přesně o tomhle psal Carriére u jednoho námětu svého studenta, který byl zajímavou historickou detektivkou, a produkční studio z toho pak udělalo tuctovou kriminálku ze současnosti s rozervaným detektivem, jakých jsou stovky. Vezměte to nejlepší ze Šarády a dejte to pryč - sex appeal hlavní představitelky, chytré a vtipné dialogy, hru s kulisami a lokacemi, přehledně rozvíjené napětí apod., a nahraďte to psychedelickým výpotkem, který nemá vtip, je vyprávěn naprosto tuctově a zmateně, s neustále rotující kamerou kolem své osy, a dokonce ani z té Paříže nedokáže film nic pořádně vytěžit, a vše nahraďte jedním klišé za druhým včetně závěrečného skoro desetiminutového povídání mezi padouchem a hrdinou - v dešti! K tomu přihoďte multikulti armádu, kde v jedné jednotce bojují Asiat i černoška (!), a nakonec, jako abyste diváky fakt dorazili celkovou stupiditou filmu, kde ani chemie mezi oběma postavami nefunguje, přidejte Charlese Aznavoura, který naživo odezpívá ústřední dvojici v angličtině (!) písničku o lásce, sekretářka u toho bude slzet a poslední záběr bude na Eiffelovku. Fuj! A úplně nejhorší je ta mulatská Linda Rybová, co se snaží dělat, že umí hrát.