Potřást si rukou s ďáblem (2004)
Sledovat Potřást si rukou s ďáblem online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Potřást si rukou s ďáblem
Deset let po genocidě ve Rwandě se filmový štáb v čele s kanadským dokumentaristou Peterem Raymontem vydal do Afriky na inkriminovaná místa. Doprovázel generála ve výslužbě Roméa Dallaira, který zde jako pověřenec mezinárodní vojenské síly Spojených národů selhal. V naprosté bezmocnosti zabránit katastrofě, s nedostatečnou pomocí, za pasivního přihlížení světové veřejnosti. V roce 1994 zde zahynulo během stodenního masakru 800 000 lidí ve střetu dvou opozičních etnik: extremisté Hutuové vraždili Tutsie. Otřesený Dallaire zodpovědně přijal břemeno viny za brutální masové vraždění, zbaven navždy klidu v duši (dvakrát se pokusil o sebevraždu) a odsouzen k mukám nespavosti a k černým můrám. Po letech vypovídá na místech prožité hrůzy. Ve filmu jsou kombinovány archivní snímky z masakru se současnou situací ve Rwandě. (MFF Karlovy Vary)
Obsazení
Podobné filmy jako Potřást si rukou s ďáblem
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (7)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Tento dokument ma veľmi nezaujal, rozprávanie 4 osôb na čele s Romeom Dallairom je síce zaujímavé,ale na to akú udalosť komentujú to teda mohlo byť aj lepšie. Radšej odporúčam pozrieť Hotel Rwanda, alebo Sometimes in april, prip. novsiu verziu tohto dokumentu
Zdroj: ČSFD.cz (2010-02-06)Škoda, že hlavne druhá polovica dokumentu je stále viac a viac o Dallaireovi ako o rwandskej genocide.
Zdroj: ČSFD.cz (2005-07-04)Dokonale tvůrci v dokumentu objasnili , jaký má význam udržovat ozbrojené složky OSN modré přilby nebo taktéž modré barety stále při životě. Dle mého slelského rozumu žádný , protože , když jde skutečně do tuhého , můžou se jen dívat , co se děje , protože se žádný vrcholný politik za ně nepostaví. Zbytečně vyhozené celosvětové prachy , které by asi šli využít jinde a lépe.(12.11.2024)
Zdroj: ČSFD.cz (2024-11-12)Sama ta událost je určitě zajímavá. Ale Dellaire je proste kariérní generál, který o válce tak maximálně četl v knížkách. Něco jako Petr Pavel. Nikdy opravdu nestal na frontě proti nepříteli. A když se najednou s válkou potkal, tak se složil. Sebelitostný chlap. Mohl bojovat a umřít. Místo toho volal do televize a roky poté vypráví svoje frustrace. Proč takový člověk chodi do armády, když to v sobě nemá?(12.11.2023)
Zdroj: ČSFD.cz (2023-11-12)Tohle je -v kombinaci s o několik let starším dokumentem "Poslední spravedlivý"(Ten tento dokument doplňuje protože srozumitelně, chronologicky mapuje průběh celé Dallairovy mise a samotný Dallaire zde vypovídá v ještě ve značně pohnutém psychickém rozpoložení) -zdaleka to nejlepší co se dá o rwandské genocidě shlédnout. Všechny ty filmové adaptace v čele s Hotelem Rwanda jsou (jakkoliv můžou být důležité) na mě až moc filmově přikrášlené, stylizované, cudné a patheticky na city hrající. Tenhle dokumentární tandem je ale jiná káva. Dallaire mluví otevřeně, nebojí se být explicitní, nebojí se na plnou hubu obvinit celý civilizovaný a humanismem se zaštiťující svět z pokrytectví, selhání a zrady. V jeho očích to všechno je..Frustrace, vztek, pocit vlastní viny a láska ke krajině se kterou nezvratně srostl skrz tu nepopsatelnou noční můru.. Osobně nemám sklon na Dallaira nekriticky hledět jako na hrdinu a nejspíš bych mu potřeboval položit pár otázek (nebo si aspoň přečíst tu jeho knihu) abych lépe pochopil jeho jednání v té hrůzně absurdní situaci a lépe si tak pro sebe definoval svůj postoj k němu.. ale asi se mu opravdu nedá upřít, že v době kdy všichni dělali, že rwandu nevidí a neslyší se tomu on sám postavil čelem a jakkoliv ve výsledku selhal, jeho velení zachránilo alespoň těch několik tisíc lidí... PS: Čtu tady komentář uživatelky Lynn a tohle mi trošku tahá oči, tak poopravuju..... 1) Belgičáné skupiny Hutu a Tutsi nevymysleli, tyhle kmeny samozřejmě existovaly dávno před Belgičanama. Belgičané "jen" vypěstovali nenávist mezi těmito (do té doby vedle sebe bez problémů fungujícími)kmeny. 2) Ty statisíce sousedů nebyli povražděni během tří dnů. Jasně, je to technikálie, ale celá ta smršť trvala cca 3 měsíce a přes první statisícovku se (podle hrubých odhadů) počet obětí přehoupnul cca okolo prvního týdne.(22.07.2019)
Zdroj: ČSFD.cz (2019-07-22)