Popiełuszko. Wolność jest w nas (2009)

Pre Poliakov, aj poľských nekatolíkov (sú aj takí?), určite veľká osobnosť, nad ktorú trčí v tomto prostredí len Ján Pavol II. Pre nášho diváka zaujímavá časť filmu z roku 1968 a dialóg:"To ideme napadnuť Československo?" – "Nie napadnuť, ale brániť! – "Ako brániť?" – "No brániť tam socializmus."To je na zarámovanie do učebnice absurdity. Jerzy Popieluszko si svoje zažíval už od mladosti a ž komicky vyznievajú scény, kde na neho ziape zelený mozog:„Pierdolony inkwizytorze, śmierdzący kapucynie!“– človek má pocit, že sleduje kombináciu vojenskej šikany a stand-upu v kasárni. Záver filmu sa drží oficiálnej verzie zo štruktúrovaného vyšetrovania a súdneho procesu, takže je celkom možné, že v skutočnosti to bolo ešte horšie a ani dátum smrti nie je na beton. Ako portrét osobnosti má však film svoju váhu aj so svojimi dokumentárnymi zábermi.

Mohol by to byť životopisný film zapáleného kňaza, ale tvorcovia sa snažili podať aj atmosféru doby a pocit neslobody, čo sa im nie veľmi darilo. Čo sa však podarilo je vytvoriť evanjelizačný pátos, takže okrem protestovania, povzbudzovania a prenasledovania sa veľa káže a modlí. Produkčne je to zvládnuté veľmi dobre a herci sú skutočne autentickí. Škoda len, že sa nepodarilo dej viac zdramatizovať. Takto z toho vychádza rozťahaný, nudný, hraný polodokument.

Velmi citlivé a vkusné. Něco na pomezí dokumentu a drama, ovšem se skvělým hereckým obsazením. Film navíc dává našinci nahlédnout do událostí v Polsku v osmdesátých letech, kdy u nás zuřila tvrdá normalizace. Poláci nám mají za zlé, že jsme se tehdy k jejich boji nepřipojili, což jsme skutečně neudělali, ovšem zejména proto, že jsme se o něm díky komunistické cenzuře ani nedověděli.

Popiełuszko - mimoriadna duchovná postava. Film je takmer dokumentárne spracovaný. Zobrazuje boj človeka so zlom v dvoch rovinách - jednak ako všeobecný boj Poliakov voči neslobode a útlaku a jednak osobný boj kňaza, ktorý nie je ochotný pripustiť, že zlo bude konečným víťazom. A to až do takej miery, že sám seba obetuje a stavia sa zoči - voči nepriateľovi. Niektoré mená z tejto histórie si pamätám, keď som ako dieťa počúvala môjho otca a dedka, ako si šepkajú o "veciach", čo sa v Poľsku dejú - o Solidarite, občianskych nepokojoch, Jaruzelskom, ale i o prázdnych obchodoch (v Poľsku mali problém so zásobovaním základnými potravinami). A tak si divák má / mal by uvedomiť, aká je sloboda jednotlivca dôležitá, že je o ňu jednoduché prísť a že kvôli nej predošlé generácie naozaj trpeli. A dospeli sme do stavu, že si slobodu mýlime s všelijakými úchylkami, anarchiou a ľahkým prijímaním lží do našich životov.

Snímek pojednávající o knězi Jerzym Popieluszkovi mě skutečně velmi zaujal, a v mnoha věcech mě svým způsobem i poučil a donutil k zamyšlení. Ačkoliv se nezajímám blíže o náboženství, musím říct, že jsem se při sledování tohoto snímku ani na okamžik nenudil, protože film měl opravdu velmi dobrý spád, a nevyskytovala se v něm takřka žádná hluchá místa. Což je velmi pozitivní, protože snímek má relativně dlouhou stopáž, takřka dvě a půl hodiny.
Film Rafala Wieczyńského vypráví v podstatě celý životní příběh kněze Jerzyho Popieluszka, a to od první poloviny padesátých let, až po jeho brutální vraždu v první polovině let osmdesátých. Během té doby sledujeme jeho osudy po takřka tři následující dekády, během nichž pochopitelně zaznamenáváme i stěžejní historické události Polské lidové republiky.
Je svým způsobem úžasné, jak byl Popieluszko ve svých vystoupeních před veřejností neuvěřitelně upřímný, otevřený a představoval myšlenky, které byly tehdejšímu režimu takříkajíc zcela proti srsti.
Jeho projevy a myšlenky byly lidské a srozumitelné, že bylo úplně jedno, zda se mše zúčastní obyčejný dělník, nebo představitel inteligence.
Ačkoliv byl Popieluszko sám pronásledovaný a šikanovaný nejen představiteli Státní bezpečnosti, ani na okamžik se nehodlal podrobit zlu a komunistické zvůli a vytrvale s ní bojoval až do své smrti. Nezlomily jej dokonce ani situace, kdy mu v soukromém bytě byly umístěny kompromitující materiály, nebo když jej média očernila ve všech možných aspektech a udělala z něj štvanou zvěř.
Je celkem pozoruhodné, že iniciátoři jeho bestiální vraždy nebyli za své zločiny adekvátně potrestáni, a na základě amnestie byly jejich tresty dokonce sníženy.
Dle mého názoru je velmi dobře, že tyto snímky vznikají, protože tyto osudy nejsou až tak veřejně a mediálně známé, a je zapotřebí mít alespoň základní znalosti a přehled i o těchto událostech, aby se případně v budoucnu předešlo jejich opakování.
Jak jsem již uvedl, snímek se mi velice líbil, velmi mě zaujal a chovám velký a upřímný respekt k osobě kněze Jerzyho Popieluszka, který vykonal mnoho dobrého a který za svůj boj s komunistickou zvůlí zaplatil cenu nejvyšší.
Zcela po zásluze hodnotím tento film plným počtem.