Dobrou noc a hodně štěstí (2005)

Slová s ktorými sa lúčil v TV Markiza Viktor Vincze ma prijali pozrieť si túto dnes už starú klasiku. Viktor nešiel live, lebo sa šéfovia báli nejakého rogue monológu, ako to spravil napr Michal Kovačič. Doba neslobody sa vracia v novom šate a hlavne plíživo s tým, že dnes a nám sa to nemôže stať. And here we are. Posledný nech zhasne, good night and good luck.

Dvacet let od premiéry už se zřejmě dá s jistotou říct, žeDobrou noc a hodně štěstíje vrcholem režijní kariéry George Clooneyho. Film, jehož obsah se za těch dvacet let stačil posunout z kategorie "lekce z historie" do "historie se opakuje", nejlépe ukazuje, jak talentovaným a vnímavým tvůrcem Clooney je. Už od varovného úvodního monologu Edwarda Murrowa (v podání výborného Davida Strathairna) je jasné, na jaké straně barikády Clooney a spol. stojí. Ke střetu Murrow/McCarthy přistupují s úctou, kterou si zaslouží, aleDobrou noc a hodně štěstízároveň není žádnou "akademickou nudou". Naopak jde o velmi živý a dynamický film. Elswitova černobílá kamera využívá dlouhých ohniskových vzdáleností a v některých scénách téměř dokumentární roztěkanosti, přičemž oboje posiluje nepříjemný pocit, že jsou reportéři neustále někým sledováni. Klaustrofobnost a zahulenost kanceláří a studií CBS přetínají jen klidné jazzové výstupy Dianne Reeves, které vyprávění rytmizují a dají nám oddechnout před další náloží dialogů. Ty by mohly velmi snadno sklouznout k lacinému a patetickému kázání o svobodě slova a poslání médií. Clooney a Heslov ale dokázali najít přesně ten balanc, kdy skrze dlouhé monology a dialogy dokážou přenést naléhavost jejich sdělení, aniž bychom měli pocit, že nás hollywoodské hvězdy školí, že na média by neměla tlačit žádná garnitura, na tom se přece všichni shodnem--oh wait. Obsazení i té nejmenší role je přesně trefené, zvlášť bych vypíchnul dva herce: Raye Wise, který má tragédii své postavy vepsanou v očích a pak stále ještě před-ironmanovského (a tudíž více než jeden výraz využívajícího) RDjr. Věčná škoda, že se Clooney už nikdy nepřiblížil brilantnostiDobrou noc a hodně štěstí. Nejen Amerika by tenhle typ angažovaného filmu potřebovala.

Ano, chápu vážné téma si žádá vážný přístup, ale proč to není trošku více divácky přívětivé? Není to ovšem poprvé co mě téma McCarthysmu prostě nebavilo. Bylo to škaredá doba, nebyla tolik škaredá jako tou dobou u nás nebo v SSSR, ale piha na kráse v historii USA rozhodně naskočila. Mě ovšem film kromě velice poutavých výstupů Davida Strathairna nic extra nedal. Výkon hlavní postavy na jedničku. Zbytek je ovšem těžký kompars. Úlohy některých postav jsem vůbec nepobral. Kdyby ve filmu nebyl například Clooney nebo Downey nic by se vlastně nestalo. 55%

Může být film zpracovávající téma, které si svou podstatou vyžaduje procedurální přístup, až příliš procedurální? Tímto filmem mi bylo zodpovězeno, že ano. Aneb bohužel neplatí to, že zážitek z filmu je úměrný zájmu o téma. Zájem by byl, Clooney se ovšem toho doku-drama formátu drží tak nekompromisně, že tomu chybí ta intenzita a katarze, kterou by si to zejména ve druhé polovině zasloužilo. Nebyla to nuda, ale čekal jsem určitě víc.

// Za tři dny to bude přesně 70 let od odvysílání zásadní epizody pořadu E. Murrowa, která byla počátkem konce McCarthyho honů na čarodějnice, shodou okolností taky za pět dní získá Robert Downey Jr. Oscara za jiný černobílý film z tohoto období, takže bylo celkem příhodné tuhle nenápadnou konverzačku George Clooneyho konečně dohnat. No a nezklamala. Je to pomalé, atmosférické, ovšem plné ideálů a hodnot, které v kontrastu s dnešní Amerikou ční jak maják nad hladinou depresivní reality. Není to ale jen bravurní politický komentář, Dobrou noc a hodně štěstí úplně stejně reflektuje média a jejich roli ve společenském dění, navíc tak činí v zatraceně skromné stopáži 90 minut, což z toho dělá jednoduše napínavé drama od začátku až do konce. Stylové retro s perfektními hereckými výkony. Velká škoda, že tuhle laťku Clooney netrefuje častěji. 8/10