Piráti na vlnách (2009)

Nehorááázne naťahovanááá a brutálne sympatická komédia o rozhlasovej lodi a jej posádke, ktorá proste vie, čo je v živote najdôležitejšie. A áno, ak ste si mysleli, že sú to baby a žiť naplno, tak by ste medzi nich bez problémov zapadli. Nebyť zbytočne dlhej prvej polovice, bolo by to bez váhania za 5*.

Vida, neměl jsem tu recenzi. Tohle je kulťák, hlavně pro tu muziku, ale i skvělé herce, kterých je tu celá řada. A taky pěkných holek. Z nich např. Talulah Riley jsem si spletl s Jessicou Brown Findlay. To Ona (MaryAnn ?) podrazila Carla tím, že vlezla do postele ... (Nick Frost). Nakonec to mezi nimi dobře dopadlo, ale v tu chvíli jsem si říkal, co je to za hajzla (ten Frost). Děj se odehrává v roce 1966, většina ve filmu znějících songů je starších, i když ne o moc. Vůbec to nevadí, naopak, tím více hudebních perel zde zazní. Závěrečná scéna potápějící se lodi Radia Rock je dokonce srovnávána se slavným Titanicem. Ten jsem neviděl, takže nevím, ale ani mě to nemrzí. Rock je pro mě jednička.

Dvě hodiny ve společnosti zajímavých, zábavných a svobodných lidiček- partě Rádia Rock - pirátské stanice, vysílající z lodi v Severním moři, mimo dosah britských vládních úřadů. Píše se totiž rok 1966, tedy doba, kdy svobodomyslnost a rokenrol byly v konzervativní Británii synonymem pro buřičství a kacířství. Pohodová záležitost, v níž kromě skvělých herců hraje hlavní roli rocková hudba 60. let. Hezká jednohubka. 65%.

Připomnělo mi to, jak jsme v 60. letech coby puberťáci lovili dychtivě na tranzistorácích Radio Luxemburg a čerpali z těch špatně slyšitelných úžasných skladeb onu svobodomyslnost, která čiší i z tohoto filmu. 60. léta byl i díky bigbítu, jak jsme tenkrát rocku říkali, ohromný a neopakovatelný fenomén u nás i na západě. Myslím, že k dnešním mladým je tato zkušenost už nepřenositelná a že jsou tak i dost ochuzeni - podle mne ani umělá inteligence nemá už tak povznášející potenciál.

Natřískaná hudební komedie, u které se nebudete nudit ani vteřinku. Hlavně je to film pro všechny milovníky hudby ze šedesátých let, ke kterým se také částečně řadím. V roce 1966 chyběla posluchačům pořádná rádia, která by vysílala rockovou a popovou hudbu, kterou chtěl každý slyšet. A tak se tohoto úkolu ujaly lodě, které se plavily v mezinárodních vodách, kde na ně zákon nemohl, a věnovaly se pirátskému rádiovému vysílání. Carl má sedmnáct let a právě byl vyhozen ze střední, a proto je poslán ke svému kmotrovi Quentinovi. Ten provozuje stanici Radio Rock, která kotví v Severním moři. Posádku tvoří samé zajímavé osobnosti: diskžokejové v čele s americkým DJ "The Count" a DJ "Doctor Dave", stejně jako další zaměstnanci. Mezitím v Londýně se rozhodne ministr Sir Alistair Dormandy učinit přítrž pirátskému vysílání kvůli jejich komercialismu a také nemorálnosti. Jeho podřízený Twatt má za úkol k tomu najít vhodný právní mechanismus. Pokoušejí se odříznout příjmy pirátů tím, že zakazují britským firmám inzerovat nelicencované stanice. Quentin to vyřeší pomocí masivně populárního DJ Gavina Kavanagha, kterého přivede z důchodu na Radio Rock, a láká inzerenty na platby ze zahraničí. Gavinova popularita se však moc nelíbí DJ The Countovi. Quentin přivede na loď svou krásnou neteř Marianne a představí ji Carlovi, který se do ni zamiluje. Při shánění kondomu však Marianne svede vyžraný zmetek DJ Doctor Dave, což Carlovi zlomí srdce. Další DJ "Simple" Simon Swafford si naivně bere kundičku jménem Elenore při slavnostním ceremoniálu na palubě. Během svatební noci zjistí, že o něj nemá vůbec zájem a že bude spát s Gavinem, kvůli kterému si jej vzala. Úplně jsem chápal Simonův smutek a rozhořčení. Count vyzve Gavina ke hře na to, kdo je srab - oba vylezou na lodní rádiový stožár a pak musí oba dojít až na okraj stěžně a z něj skočit do vody. Oba při tom utrpí zranění, ale také se díky tomu usmíří. Marianne se jednoho krásného dne vrátí na loď a omluví se Carlovi za to, že píchala s tím špekem a zapíchá si s ním. Další den DJ oznámí posluchačům zprávu o novém párečku Carl - Marianne a sdílí s posluchači nadšení z toho, že Carl přišel o panictví - ten se při tom studem propadá. Carlova matka Charlotte navštíví loď a během rozhovoru se baví s Carlem o tom, kdo je jeho otcem. Carl jí předá zašifrovanou zprávu od DJ "Smootha" Boba Silvera a pomocí ní odhalí, že Bob je jeho otec! Na palubě je sice zábava, ale Dormandy pokračuje ve svém tažení proti pirátským rádiům. Twatt najde zprávu o rybářské lodi, jejíž nouzové vysílání bylo přerušeno silným signálem z Radio Rock. Twatt proto navrhuje vytvoření zákona o trestných činech námořního vysílání, čímž se pirátské rozhlasové stanice stávají nelegální. Zákon jednomyslně projde parlamentem a vstoupí v platnost 1.1.1967. Dormandy s Twattem slaví Silvestra a také konec pirátského vysílání, ale posádka pár vteřin po půlnoci prolomí ticho se slovy "Děláme si prdel" a pokračuje ve vysílání. Twatt provede razii na jedné rybářské lodi, která stojí na místě, kde kotvila Radio Rock. Ta mezitím pokračuje v plavbě a při tom jí vybuchne motor a loď se začne potápět. DJové začnou vysílat svou pozici v naději na pomoc, Twatt apeluje na Dormandyho, ale ten to odmítá. Carl zachrání na poslední chvíli svého otce Boba z kajuty a DJ Count přísahá, že bude vysílat jak dlouho to jen půjde. Konec je tedy katastrofický ve stylu Titaniku, ale posluchači mají naštěstí soucit se svými baviči a vydávají se je zachránit.Skvělý, pozitivní, vtipný film o hudbě, nezávislosti a umění žít naplno. Posádka lodi mi byla velice sympatická a lidé jako oni jsou ti, se kterými bych si rád zapařil.