Pete a Tillie (1972)

Seznamovací fáze Petea a Tillie byla přesně v tom duchu, který mám rád. Špičkování, slovní přestřelky, kdy on je samolibě sarkastický a ona mu to vrací zpět i s úroky. Kdy je on drzý a spoléhá na svůj vtip a šarm a ona se nechává dobývat jen proto, že je to zábavné a taky aby nebyla za couru. Podle místních zdrojů má Epstein na kontě spoustu povedených komedií. Že se k nim neřadí i tato dávám za vinu knižní předloze. Aniž bych ji četl, samozřejmě. Chápu, že život není jen uštěbetané haha hihi, nebo temné mraky táhnoucí se krajinou stínů.Většina z nás si žije nějakou tu dramedii, ale ne vždy stojí za to o ní vyprávět.Resp. ne vždy mě takové příběhy zajímají. Tvůrci přimíchali do vtipné konverzačky poněkud kyselejší příměs...Pete je typický chlap, tak proč by své ženě nezahýbal... a hned na to poměrně drsnou událost, která dost zásadně změnila "barvu" tohoto filmu. Moc tomu nerozumím, protože pointou jistě není jen to, že život není procházka růžovým sadem... to by bylo trochu fádní. Možná je sdělení v něčem jiném, protože vše směřovalo k závěrečné větě:Tolik let jsem se snažila přijít na to v čem je tvoje chyba, co neumíš, nebo co nezvládáš. A konečně to vím. Ty žádné chyby nemáš. Jsi beznadějný případ.Ovšem co přesně bych si z toho měl vzít netuším. Takže jsem rozčarovaný, protože první třetina se mi opravdu líbila; Matthau si své odvedl a Carol Burnett pro mě byla zajímavým a rozhodně příjemným překvapením. PS: Přestože to oběma hercům slušelo, vůbec nechápu, proč hráli osamělé třicátníky dvaapadesátiletý WM a skoro čtyřicetiletá CB. Zvlášť když to pro děj nemělo nijak zvlášť důležitý význam.

Príjemný vzťahový film, ktorí mieša trochu nesúrodý koktail komédie a drámy. Pomerne odbitý začiatok odpichne dvojica Walter Matthau a Carol Burnett suchým humorom a cynickými hláškami. Tie korenia celý vývoj ich vzťahu, keďže je to Peteho hlavná povahová črta. Tillie to však z pozície manželky a matky pociťuje trochu inak a ich postupné odcudzenie sa postupne mení na drámu, ktorú neustále narúšajú Peteho bonmoty. Scenár však túto dramatickú linku dlho nepodporuje a čoskoro sa vráti k zábavným skečom ako je zisťovanie veku Gertrude a vodometový súboj. Celkovo tak film pôsobí nesúrodo a nemastno-neslano, hoci má svetlé momenty. 70%

No konecne pan kverulant alebo aj pan dvojhviezdicka - konkretne Lacike dal 4 hviezdy. A ma pravdu. Skutocne polozabudnuty klenot - tusim to raz islo na akejsi prime, len si nepamatam ani rok, ani datum a Ramzeszial ani cas. Kazdopadne vyborna spolocenska konzervacka, kde exceluje mne sice dost nesmpaticky Walther Matthau /Charley Varrick - viem o koho ide len z toho dovodu, ze hral casto s mojim oblubenym Jackom Lemmonom/ a vyborna Carol Bournett. Aj on aj ona su uz ludia v strednom veku "se vsim vsudy" /sramy na dusi, obavy, tuzby a priania ktorezahaluje mlha a casto sa rozpustia vo vzdzuchoprazdne/ - chemia vsak funguje, dialogy perfektne - uz dlho som nevidel tak kvalitny film : tempo, dialogy, skusena rezia, ani chvilu nudy/. Martin Ritt ako reziser ma tiez nevyvazennu a hodne skacucu filmografiu : na jednej strane fajne filmy ako Noir Edge of the City 1958, Parizske Blues, tento film Pete n Tillie, na druhej strane vyslovene hrozy ako Stanley a Iris 1990, Cross Creek 1983, a ani ta precenovana planoba Molly Maguires 1970 ma teda nijak nenadchla - pozri prislusny komentar : 77 %

Objavil som dalsi doteraz neznamy klenot. Skvely mix dialogovej romantickej komedie, ktora sa postupne zmeni na dost smutnu dramu, ale koniec je nastastie znova plny nádeje. Zas a znova tu exceluje famozny Walter Matthau. Jeho partnerka v podani Carol Burnettovej je rovnako skvela, aj ked sa mi jej vzhlad prilis nepacil. Nastastie chemia medzi ustrednou dvojkou funguje dokonale, takze si ma ziskali obidve postavy. Ostatni herci su len do pooctu v kratuckych vystupoch. Tretiu hlavnu ulohu tu maju britké a velmi vtipne dialogy, vdaka comu ma film dynamicke tempo a ani na chvilu nenudi. 8/10.

"Láska bez rozčilování je pouhý chtíč!" Vzhledem k Walrerovi jsem od tohoto dramatu očekával víc.