Paříž 15:17 (2018)

Filmové zpracování reálného teroristického útoku v rychlovlaku do Paříže dopadlo jako velké zklamání. Clint Eastwood vsadil na špatnou kartu, když do rolí tří amerických hrdinů obsadil samotné reálné vojáky. Jako neherci působí unile a scénář jim vůbec nepomáhá. Největším problémem je obrovská nuda – většina stopáže sleduje dospívání a fádní výlet kluků po Evropě, což připomíná spíše amatérské domácí video z dovolené. Jediným světlým bodem je napínavých posledních 15 minut ve vlaku. Skutečný čin byl projevem čistého hrdinství, ale tato filmová pocta si kvůli hroznému tempu a patosu víc než slabé průměrné hodnocení nezaslouží.

My god is bigger than your statistics!Pařížnení film, nýbrž Eastwoodovo gesto. Chlap, který vždy hrál drsňáky, umožnil skutečným drsňákům drsňáky hrát.
Když odhlédneme od sympatického pokusu udělat radost zachráncům, bohužel se jen potvrdilo, že skuteční hrdinové jsou spíš nudní a že drsňáka asi zahraje nejlépe změkčilá hollywoodská sralbotka.
Můj požitek z filmu do značné míry poznamenala skutečnost, že jsem o základním nastavení filmu předem nic nevěděl. Úvodní třetina o třech grázlech z katolické školy zhruba odpovídala Eastwoodovu efektivně úspornému stylu. Dětští herci v limitu.
 Další dvě třetiny, které by se daly shrnout jako "tři průměrňáci bez budoucnosti jdou do armády" a "tři průměrňáci chlastají v Evropě", vyvolávaly neuvěřitelným propadem kvalit jednu otázku za druhou. Proč autor skvělých filmů točí banální bedekr? Proč obsadil do hlavních rolí osoby, které jsou věrohodné výhradně v poloze pitomec?
Jako dokument badass přístupu pozoruhodné. Jako memento mýtu o Američanech zachraňujících přestárlou, změkčilou Evropu milé. Jako film skoro nekoukatelné.
Na cca 1:20 krátký příspěvek mé oblíbené akční disciplíně 'brutální rvačka ve vlaku'.

Životopisný film, jehož největším problémem je asi právě zpracování, které je, nejde to říct jinak, vyloženě o ničem a staví na lacinosti. Příběh zaujímají tři protagonisti (eventuálně jeden, když budeme počítat nejvýraznějšího Stonea), které dokonce nezastupují (až na dětství) žádní herci a hrají sami sebe (unikát). Až do napínavého finále, z něhož tuhne krev v žilách, akorát sledujeme, jak si tato parta kamarádů užívá dost řadové cestování po Evropě, nepočítaje něco málo z dětství a útržky z jejich nástupu do vojenské služby. Nicméně to já osobně beru za silný prvek, protože filmy se většinou točí okolo křečovité dramatizace za každou cenu a náhled do běžného života neprochází, protože to diváky zkrátka nebaví. Částečně chápu, že ti, kdo si užívají života v podobném duchu, nemají zapotřebí to samé sledovat i na obrazovce, raději by spíš výplach a únik z reality. Co se mi nelíbilo, tak nijak nevymezené přeskakování z éry do éry, až nastal občas zmatek, v jakém životním období se divák nachází. Mohlo to být filmovější, než pojaté jako jeden rádoby velký vlogový záznam, ale já se bavil víc než dostatečně a opět se přesvědčil o tom, že jsou mezi námi obyčejní lidé, doslovní hrdinové, kteří nasadí i vlastní život, aby ochránili ostatní okolo.

Clint tady asi chtěl vsadit na autentičnost. Obsadil hlavní role skutečnými hrdiny z toho vlaku, takže amatéři. Kdyby to bylo jako dokument tak budiž, ale na film je to málo. Začátek když byli kluci ještě děti, to mě bavilo. Pak mě to hodně nebavilo, i jsem asi na chvilku usnul. Probudil se až na to jejich cestování což bylo zase docela zábavné. Pak silný závěr ve vlaku a ocenění hrdinů. Musím říct že příběh je hodně silný, ale na film asi málo nebo blbě zpracovaný. "To mám jako svého syna sfetovat práškama aby se vám líp učilo?"

Očekávání, že  se něco bude dít, že to bude hustý drama, zůstalo nenaplněno. Většinou se prakticky nic moc zajímavého neděje. Sledujeme přátelství malých kluků a později jejich rychlý trip po starém kontinentu.A to nač čekáte, se stane takovou rychlovkou, že přečtení obsahu je skoro delší. Konec dobrý, všechno dobré.55%(viděl jsem 1x cz) Až nyní,  po shlédnutí,  zjišťuji onu zajímavost, že hlavní představitele ztvárnili neherci, ti skuteční aktéři hráli sami sebe.