Pánský klub (2022)

Začátek vypadal docela slibně a námět byl zajímavý, ale pak mě to víc a víc štvalo, protože zase úplně klasický scénář českých komedií. Už mě ti tvůrci pripadají jak uplní dementi. Spoiler: Všichni se se všema podvádí, chlapi jsou idioti a v tomto případě už dokonce i nějaké ženské. A prostě úplně vždy tam musí někdo umřít. Okej, je to ze života, ale neumět točit filmy jinak už mi přijde fakt smutné a nebaví mě to 🙁Steindler to strašně přehrával a s ohledem na předešlé role Vágnerové, to i pro ni byla na prd postava. Ale Mádl a Hrušínská příjemní.

Scénář psal někdo, kdo nerozumí, nechce rozumět a zřejmě chce i zesměšnit jakékoliv byť i jen pokusy o zlepšení psychického stavu jakéhokoliv jedince za pomoci terapie, protože tohle je učebnicový příklad, jak to nedělat. Jako téměř v každé české mainstreamové romantické komedii se všechny postavy chovají jako toxičtí idioti, pitvoří se a často jejich jednání nedává nejmenšího smyslu. Jestli si hraním v takových stračkách vydělává Jiří Mádl na své režijní počiny, prosím, ale kdo proboha řekl Kristýně Hrušínské, že umí, nebo byť jen může hrát?

Hezky natočené i zahrané, zpracování se mi líbilo. Různé postavy a místa se mění, skoro jako v roadmovie. Ono je to podle divadelní hry? Skvělé, to vysvětluje poněkud jevištní dialogy. Bohužel úplně mě neoslovila míra sexistických stereotypů, včetně psycholožky, která se sesype. Jestli ta klišé, z nichž je to poskládané, byl záměr pro divadelní hru, tak to chápu. Ve filmu nepůsobí nijak převratně. Nicméně bylo to na pobavení, tak jsem se bavila.

Divadelnosť z toho priam srší. Vo filme to ale tak nefunguje, preafektované a prehrávajúce postavy (najmä Šteindler a Hrušínská). Čo to však najviac zráža je scenár. Terapeutka, ktorá sa na druhom sedení rozplače, následne sa (neprekvapivo) zamiluje do jednej z postáv. S realitou to celé nemalo prakticky nič. Ani jeden z príbehov hlavných postáv nebol dobrý a zaujímavý. Keby to bolo aspoň vtipné...

Tak předně, převádět divadelní inscenaci do filmu podobného charakteru je holý nerozum. Pánové z terapie se po pár hodinách spolu baví, jak kdyby se znali dvacet let, až na čestné výjimky je každý z nich za čím dál tím většího kokota a za některými scénami vidím pokusy udělat jej i z diváka (především ty v call centru a na jeho toaletách). Balcar, který kdyby to šlo, napíše Volavka a mrchožrouti i Šteindlerovi na štangli, natočil skrz jakože vědomá klišé komedii, kterých máme za rok dvanáct do tuctu a tahle se lišila jedině tím, že v ní nehrál král českých filmových šovinistických obšoustů Jirka Langmajer. Závěrem mi dovolte předložit ucelený seznam všech vtipných momentů, které se ve filmu objevily: