Pan Dokonalý (2009)

Do hajzlu. Film pro totální slepice o totálních slepicích který řešej celých neuvěřitelných 87 minut jen a pouze slepičí věci. Hlavní hrdina je emocionálně zaostalej retard, který jako že je asi slepičí ideál, paralelně srovnávající svůj hovní charakter s emocionálně předávkovaným metrosexuálním vypatlaným narcisem. Film se dále dělí na dvě části. První ukazuje dívčí knižní klub zamindrákovanejch slepiček který by si rádi vrzly, bohužel nevědí s kým, druhá současnědějící se lajna nám, chudákům děj očekávajícím divákům, prozrazuje pokřivený charakter slepiček, který vržou při každé příležitosti. Průvodci filmů jsou parta vypatlanejch nadrženejch zmrdů, trávící svůj bezceně bezbřehej život slintáním o hovnech. Závěrem bych chtěl podotknouti, že tato do nebe volající sračka, je nevhodná pro labilní jedince trpící chorobnou žárlivostí, a dalo by se říci, že tato patlanice nesmyslů je nevhodná dalšího zamyšlení, jakož snad i sledování, a ztrátou času je nejen shlédnutí, ale i psaní jakož i čtení tohoto komentáře. Do hajzlu s tím.

Tenhle film vypadal naprosto jasně, tedy až do chvíle, kdy se všechno změnilo, a i když se konec vyplnil podle mých představ, došlo k němu takovým tím zvláštním způsobem, kdy ona zjistí, že on pro ni nebyl tím pravým, protože to nebyl on, kdo byl s ní. V tomhle filmu začínáme současností a vracíme se zpět, tedy o šest týdnů zpět a myslím, že film byl přesně takový, jaký měl být, rozhodně mi nezbývá nic jiného, než ho pochválit a i když měl několik slabých okamžiků, nebo nedomyšlených míst, musím jej doporučit, protože on za to podívání stojí.

Plus především za Alexis a za parádní výběr hudby. Ale jinak je to spíše podprůměrná romantická komedie, kde humoru je poskrovnu a romantika působí trochu toporně. Příběh je nevýrazný, nevypointovaný a od začátku divák ví, jak film dopadne. Do role Daniela bych vybral menšího hezounka, tu jeho nervozitu a stydlivost jsem mu při jeho vzhledu prostě nežral. Ale nenudil jsem se, na relax ideální.

Veľmi kvitujem tieto jednoduché príbehy, ktoré sa vlastne točia kvôli tomu, aby sme sa s nimi všetci mohli stotožniť. Vzťahy sú nevyčerpateľná téma, vrátane nevery, hajzlov, ku*iev, naiviek. No keď celý čas čakáte, či by mohol prísť aspoň minimálny zvrat a prd z toho, dá sa to nazvať iba predvídateľnou nudou... Sa hnevám sama na seba, ako som zabila hodinu a pol.

Väčšina amerických romantických komédií končí tradičným klišé, a to je na nich najhoršie. Takže pri ich sledovaní ide hlavne o ten námet, prostredie a vývoj príbehu - no a v tomto prípade to nebolo vôbec najhoršie, dokonca by som povedal, že ľahký nadpriemer. Mám rád filmy, v ktorých sú knižné kluby - lebo prostredníctvom knižiek sa často metaforicky odkrýva a je naznačený aj samotný príbeh alebo charakter niektorých postáv. Ale inak nechápem ako sa Beth vôbec mohla dať dokopy s takým egoistickým dementom ako bol Tommy, s ktorým mala sotva niečo spoločné a namiesto empatie dostávala skôr posmešné poznámky. Ale dobre, však je to "len" film, no horšie je, že toto sledujem aj okolo seba - a to už fakt nechápem. Hajzlíkov ako je Tommy nemôžem v živote vystáť, a pritom práve takým patrí svet. Daniel bol v pohode, trošku mi pripomína mňa - hanblivý romantik túžiaci po dôvere, pochopení a úprimnej Láske. Pekné, že sa toho napokon aj dočkal - a dokonca nemusel zas tak dlho ani vyčkávať.