Oui, šéfe! (2012)

Díky tomu jídlu je tu taková fajn atmosféra, a u spousty pokrmů máte hned chuť si je někde objednat a taky ochutnat. Ale to je prostě tak vše. Pořád je to komedie, a tady těch vtipů, či vlastně i pokusů o ně je vážně minimum. Tvůrci spíš spoléhaj na to, že se naladíte na tu příjemnou kuchařskou notu a vezmete to jako čistou oddechovku, čemuž je přizpůsobena i délka, ale na lepší hodnocení to prostě nestačí.

Mně se film líbil, potrpím si špičkovou, tradiční gastronomii, kterou tento film svým způsobem brání. Tradiční kuchyně z poctivých surovin. Molekulární gastronomie, mně také moc nezaujala. Prostě poctivý steak ze svíčkové, nebo kohout na víně, se nedají nahradit, či upravit chemicky. To chce poctivou, tradiční péči .-).

Lehká francouzská komedie, jaké já mám rád. Na Oscara to sice nebylo, ale uzil jsem si pohody a pobavil se. Pri sledovani tohoto filmu me napadlo, kolik jsem uz za zivot snedl hroznych sr....ček. Ti frantici si ale umi uzivat jidla! Pro nas je vrchol svickova nebo biftek s vejcem, ale hlavne obří porce. Jsme jinde....

Kulinářský film vezoucí se na vlně pořadů o vaření, český název vycházející z Pohlreichova pořadu budiž důkazem i pro českou distribuci. Jean Reno jako šéfkuchař je kanón, ale v této komedii, která by ráda navazovala na francouzské veselohry zlaté éry, jsem nenašel nic, co by mne dostalo smíchy do kolen. A taky mi nesedl druhý hrdina v podání M.Youna. Slaboučké tři hvězdy.

Kuchařské filmy bývají absolutně debilní. Snaží se svézt na vlně gastroteroru, která nám už skoro dvacet let cpe pod rypák jeden kucharský porad za druhým - od českého ano, šéfe po všelijaké pekelné kuchyně a nevim co. Tento film je nudný a vynucený, chybí mu jakýkoli humor, ale nelze v něm hledat ani drama nebo romantiku. Uniká mi důvod jeho vzniku, kromě toho nejprvoplánovějšího. Divím se, že se Reno chytil na neco takového.