Organ (1996)

Gore sa síce valí z plátna, ale nemá nič spoločné s nejakým posunom v deji. Vlastne ani neviete poriadne o čo ide, pretože všetko to ide na nejakých opiátoch a surrealistickom podtóne. Proste ázijský splatter výplach. Má to však svoje gule, zaujme razanciou aj napriek svojej minutáži a je vidno, že je to snímok svojej krajiny, ktorá v tomto žánri vždy udávala to svoje.

Ja vpodstate Japan Shock jako subzanr rad nemam. Samoucelna brutalita a nejake nasili na zenach je proste nuda, takze jsem k Organu pristupoval hodne obezretne. Nastesti me film brzy presvedcil o svych kvalitach. Narozdil od mnoha jinych ma vynikajici hnilobnekrvavou atmosferu, ma pribeh! a skvele herce. Naprosto jsem si zamiloval postavu Juna, hlavne ve chvilich, kdy vystupuje jako chladny vivisektor. Je uzasnej. Nevim, jak moc se na filmu podepsalo, ze autorka tehle ultrabrutalni podivane je zena, ale pokud to vliv melo tak jen vic zen do horroru! Rozhodne nejlepsi Japan Shock, jaky jsem videl.

Další ujetost od Fujiwari, která chce pouze šokovat hnusem a brutalitou a někde na pozadí možná vyprávět příběh. Krvák jsem čekal větší ale i tak se mi nedostalo zábavného filmu a pouze japonské podivnosti, která v rámci dané Země, vlastně ani nepřekvapuje.

Nechutnost. To ja rad. Pri sledovani musi kazdymu spravnymu psychopatovy zaplesat srdce

Jen začátek jsem jel tři krát, abych pochopil, kdo je kdo. Asi v polovině jsem to vypnul a pokračoval druhý den, čímž jsem ztratil přehled definitivně. Musel bych to celé jet zase a zase. A na to nemám chuť, protože celkově to zas tak dobré nebylo. Proč si Fujivara nedala více prostoru v roli Yoko, to nevím. Jak jsem zmínil, děj je těžko pochopitelný, ale zpočátku má i spád, což se o druhé polovině filmu říci nedá. Má pochvala však patři trikařům, pár věcí se jim povedlo, ale bylo toho příliš málo. Nevím proč mne napadl příměr k filmu Tetsuo, kde se člověk měnil ve stroj. Tady se mění snad ve strom nebo co.(23.12.2020)