Olsen-banden (1968)

Spousta groteskní akce je zběsile svižná a kreace většiny herců se této rychlosti též přibližují, až jsem měl místy pocit, jakobych koukal na zrychlený film. Ale nekoukal jsem! Akční scény jsou napěchovány i vtipnými gagy a pokud jde o herce, třeba ze sehraných konverzací mezi Peterem Steenem a Poulem Reichhardtem mi naprosto padala brada, v jak závratném tempu a současně s originálně vypilovaným hlasovým projevem si vyměňují své repliky během vzájemných jednání. I kostýmy či hravou hudbu mohu přičíst ke kladům. Jenže přes to všechnoOlsenova bandaoplývala i scénami, kdy mě mírně i přestávala bavit a pokud ji mám hodnotit jako celek, jakoby jí občas scházela... duše. Přestože nabízí relativně souvislý příběh provedení naplánované loupeže s následnými honičkami a obsahuje řadu skvěle legračních scén, naopak nějaké hlubší pohlcení do děje či pocit napětí tu pro mě v té šílené rychlosti naprosto neexistovaly a zvolený styl 80 minut vážně nedokázal utáhnout. Zkrátit film na poloviční stopáž se souvislým výběrem toho nejlepšího a byla by to naprosto skvělá středometrážní groteska. *** Nevylučuji ovšem, že se časem nepodívám alespoň na jeden další díl, protože mě provází zvědavost nad tím, jak dokázal Erik Balling pracovat s postavami a dějem po takovémhle úvodu série, když v letech 1969–1981 natočil následně celkem 12(!) dalších pokračování. Pokud ale klasická dánská loupežná komedie, za sebe bych zatím určitě více doporučilAlt på et bræt(1977).[60%](02.08.2023)

Ove Sprogøe v hlavní roli Egona Olsena, šéfa své tříčlené bandy, který vždy vymyslí perfektní plán nějaké zlodějny či podvodu, ale vždycky se to nějak zvrtne, zvláště, když už se zdá, že už to nemůže jinak než podle plánu dopadnout. Trochu je to způsobeno i tím, že Egon je taky trochu fanfaron a furiant v klíčových situacích, ale buřinka a doutník mu sluší. V obdobném smyslu je celá série filmů Olsenovy bandy.(02.10.2004)

Ve stylu trochu těžkopádného severského humoru.(50%)(03.01.2023)