Od pěti do sedmi (2014)

Nezávislá artová romantika ako od Woodyho Allena. Od začiatku som bol fascinovaný absurdnou dynamikou vzťahov medzi postavami, ktoré sa mohli kedykoľvek zlomiť do psychothrilleru. Na čo som však vôbec nebol pripravený bola Bérénice Marlohe, ktorá má takú magnetickú osobnosť, že som z nej nedokázal odtrhnúť oči. Tempo samotného filmu bolo veľmi voľné, no vďaka neotrelej téme, hercom a režisérskemu uchopeniu aj tak pohlcujúce. Dopredu som o tomto filme nič nevedel, nič nečakal a nakoniec sa dočkal asi najpríjemnejšieho prekvapenia roka. 8/10

Film jako kniha. Nejen díky formě...spisovatel vypráví o dokonalé lásce kterou prožil..., ale především zásluhou precizních dialogů jsem si byl jistý, že sleduji knižní adaptaci. Překvapivě tomu tak není a můj respekt k Levinovi tím stoupl ještě víc. První půle je nesmírně příjemné "čtení". Stačí se jen naladit na způsob jakým je příběh Briana a Arielle vyprávěn. Není to civilní...ale přesto je to intimní, otevřené...tak jak to mám rád. Kdyby lidé uměli jednoduše vyjadřovat své pocity a myšlenky a komunikovali by právě tak jako ti dva... . Hezky by se to poslouchalo, ale stejně by je to neuchránilo od těžkých rozhodnutí, chyb a bolesti. V první půli je to především úsměvná "lekce Francouzkou", která "školí" Briana nejen v lásce, ale především z něj dělá úplnějšího muže. Tím by si měl projít každý mladík ale obávám se, že není dost zralých, krásných a moudrých žen, které by se toho úkolu chopily. Ale nic krásného nevydrží věčně, takže se ten veselejší tón postupně přeleje v melancholickou romanťárnu. Každý jsme si prožili nešťastnou lásku, takže nebylo složité vcítit se do obou postav. Antona Yelchina jsem doteď měl zafixovaného jako týpka ze Star Treku, ale už vím proč se při jeho nešťastném úmrtí psalo o ztrátě nadějného mladého herce. Jeho výkon byl snadno uvěřitelný i díky Bérénice Marlohe...žena jako obrázek, které inteligentní scénář vkládal do úst neotřelá slova. Pro většinu mužodiváků musela být okouzlující. Někomu by se mohlo zdát, že vše proběhlo jaksi zkratkovitě, že se nešlo víc do hloubky...ale právě to považuju za skvělé rozhodnutí. Žádná vata, patlání se v emocích postav...emoce má u diváka vzbudit jejich příběh. A to se v mém případě povedlo.Závěr byla romantika jako víno; Levinovi se podařilo zabrnkat i na strunky, které jsem měl původně připraveny na škrcení mizerných scénáristů.I když lekce Francouzkou vystřídala lekce životem, což celý příběh posunulo do sféry předvídatelnosti, pořád to bylo krásné poslouchání a pokoukání. První půle 5*,druhá 4*. PS: Velmi oceňuji decentní pojetí...všeho. Žádná prvoplánovitá manipulace s divákem, erotické scény, tlačení na pilu.... A jako vždy...nečetl jsem předtím o čem to je a jsem si 100% jistý, že to můj divácký zážitek umocnilo. Zdejší synopse je regulérní spoiler.

Och bože, už dlho som nevidel tak nádherný a jemný romantický film. Takýto film je liek na akúkoľvek zlú náladu. Je síce smutný, no v istom zmysle smutne krásny. Toľko melanchólie a krásnych myšlienok v neobyčajnom filme. Ďakujem veľmi pekne za tento počin, som rád, že som ho mohol vidieť a veľmi rád si ho pozriem kedykoľvek opäť. Som dojatý...

Kdysi jsem potkat Francouzku, byla strašně krásná, milá, vtipná a taková tajuplná. Dva roky jsme se občas potkávali, popili, pojedli, pokecali, ale nikdy se nedostali dál. Po shlédnutí mě nyní 15 let zpětně velmi mrzí, že jsme to nezkusili posunout dál. Mohli jsme mít krásné vzpomínky, nebo taky ne. Krásný film. Škoda, my ztratili kontakt.

Veľmi podivná, ale nakoniec celkom pútavá romanca. Hoci príbehom s neverou nefandím, lenže dnes už 99% romantických filmov je postavených práve na nevere. Až sa pýtam, či to bolo aj tu až tak nevyhnutné. A či ten podvod nemohol byť zahraný trocha inak. Ťažko súdiť, ale zaujala má celá tá poetika a Bérénice Marlohe je uhrančivá femme fatale.