Novodobí Robinsoni (1998)

Děj obsahuje hrozné absurdity, ale místy je nechtěně komický. Při sledování scény přepadení jachty piráty jsem si představil, jak by to vypadalo, kdyby posádka jachty byla dobře vyzbrojená. Stačil by jeden samopal, jímž by chlápek začal kosit piráty na palubě lodi, a jeho starší syn by jej mohl podporovat střelbou z brokovnice. Jenomže lidé si s sebou takový zbrojní arzenál na výletní plavbu neberou. Také by film moc rychle skončil a diváci by přišli třeba o scénu, jak Tarzanka balí mladého trosečníka. Rovněž cvičený orangutan byl boží. Když rezignujeme na veškerou logiku, dá se to vidět až do konce.

Pod 40percent som fakt necakal, ale je pravda ze nostalgia nepusti a ja to beriem ako nastrocny co to videl este v minulom tisicroci (99-00). Dnes uz love story dievcata z ostrova a clapca co tu ztroskotal s rodinou moc nebere. Nech mi ale nik nepovie, zmenit tu opicu za upira, hada a pantera za zombie, k piratom dat Johnnyho Treja, ci the Roka a ma to tu nad 90per, 5000 a viac hodnoteni za mesiac.

Ak ste ochotní uveriť, že stroskotancom sa podarí zachrániť celú loď a vyrobiť si na neobývanom ostrove domček a lá exotická vila, a že sa pekne všetci skamarátia so zvieratkami i s divoškou ( s dokonale oholeným podpazuším a nalinkovanými očami) ... nech sa páči. Film pre vás. Pre tých, ktorí však radšej ako sladkú naivitu uprednostnia tvrdú pravdu : pozrite si niečo iné. Čokoľvek. Trebárs aj Ferda Mravca - i ten je reálnejší ...

Absoultne nepodarený dobrodružný film, ktorý je plný nelogického konania hrdinov, chabých hereckých výkonov a trapných, nereálnych akčných scén. Technické spracovanie je rovnako úbohé. Nevýrazná kamera, strih aj réžia nedokázala nič vyťažiť ani z inak divácky atraktívneho prostredia subtropického opusteného ostrova. Už scenár je nebetyčná sprostosť, avšak jeho filmové spracovanie to celé tlačí ešte nižšie. Skoro až do odpadu! *

Rodina Robinsonů na pustém ostrově... Už ten námět vzbuzuje skeptický úsměv. Celý film je jedno velké klubko trapných scén, z nichž se zmíním aspoň o jedné, která mě dostala: Jeden ze synů, náctiletý Robinsonek, se zamiluje do domorodkyně a sdělí rodičům svůj záměr, že se chtějí vzít - a to nejlíp teď a tady - aniž by si do té doby rozuměli jediné slovo. Rodiče neskrývají nechápavý údiv, z čehož se Robinsonek puberťácky rozčiluje a rozhazuje argumenty "že je to přece mezi lidmi normální". Zavzpomínáte na Modrou lagunu, která v sobě oproti tomuto skrývala aspoň trochu smysluplného děje, věrohodné romatiky a přesvědčivých vyvrcholení (nemyslím těch sexuálních). Prostě kravina, nad kterou by snad i dětem, pro které je zřejmě určena, z nevěřícnosti cukaly koutky. Zaručeně jediné, co z filmu vyznívá velmi kvalitně, je hudební složka Johna Scotta.