Noc ve Varennes (1982)

Do značné míry fikce na pozadí historických událostí, ale skvěle zahraná a hlavně úžasná výprava, reálie kolem cestování dostavníkem, poštovních stanic, vše po nejmenší drobnosti propracované. Lahůdka pro milovníky historie. Výborné dialogy a nahlédnutí do myšlení různých vrstev tehdejší francouzské společnosti.

Film dobových obrazů týkajících se nočního útěku a zatčení (22. června 1791) Ludvíka XVI. Ludvík je na nich všude, i když vidět ho není nikde. Snad nejvíce na obraze "vybalování róby", jsou na něm patrné všechny neřesti podněcující revoluce (podobně o tom hovoří i Nicolas Edmé Restif de la Bretonne). Film jako celek se odehrává v jakési drobné rozvernosti, místy až laškovnosti, která má distinguovaně zakrýt strach z tušení nastávajícího teroru (viz pimprlové divadlo odehrávající se již v některé komnatě mozku). Navíc mě zde kupodivu potešila herecká elita (Marcello Mastroianni a Hanna Schygulla především).

Európska aristokratická smotánka cestuje v roku 1791 vo vskutku dosť nadrozmernom dostavníku, pričom ich celkovým„Kočišom”sa stáva snáď nikto iný, než zrovnaEttore Scola...? • Zo všetkých cestujúcich ma mimochodom asi najviac zaujal len exkluzívny „lámač ženských srdcí,” aliasGiacomo Casanovav podaní charizmatického, talianskeho hercaMarcella Mastroianniho. Počas tejto dlhej cesty, postavy jednak veľmi často diskutovali na„intelektuálnu notu”s niekoľkými patričnými odkazmi do kultúrneho sveta, kedy sa to medzi nimi len tak neustále hemžilo samými, intenzívnymi dialógmi, to jest vtedy som mal mimoriadne nastražené uši, aby mi tým pádom ani vôbec nič neuniklo; ale zároveň sa do toho zamiesila i samotná politická situácia, nakoľko takmer v rovnakom čase, z Paríža zdrhol i krᾼudovít XVI., a to konkrétne spoločne so svojou manželkouMáriou Antoinettou, čiže je asi reálne dosť možné, že sa obidva »tábory« napokon predsa stretnú vo Varennes, v medzičasom už vo veľmi vybičovanej atmosfére? • Scenár bol doslova ukecaným na plné obrátky, až sa dokonca miestami rovnako čudujem, že som sa pri tomto titule; skrátka neunudil až rovno k smrti, čo podľa konečného (z)hodnotenia ani nie je zvlášť poznať. Zrejme až vďaka zvučnému, medzinárodnému obsadeniu som si napokon celkom prišiel na svoje, keď povedzme, že práve Marcellovi zručne sekundovali:Jean-Louis Barrault&Harvey Keitel&Hanna Schygullaová, pritom by som ešte doplnil i sympatické: kostýmy a výpravu a kameru, a tak som zaokrúhlil na pekné 3* so záverečným dodatkom, že už asi nikdy viac...?POZNÁMKA:Ak by si dajme tomu tieto dva "mančafty" úlohy medzi sebou vymenili, tak pevne verím, že by som mal oveľa lepšie dojmy, ako totižto v tomto pomerne zdĺhavom prípade.

Historické postavy (medzi inými aj zostarnutý trtkač Casanova či anglo-americký pamfletár a radikalista Thomas Paine) spojené do vykonštruovanej fikcie, ktorá sa vraj mala odohrať v čase úteku (posledného) francúzskeho kráľa. Ukecané dielo, ktoré strieda lepšie momenty s tými horšími a nudnejšími. Je to síce dráma, ale dramatických situácií prakticky niet. Zaujímavá je road movie ukážka dostavníka, v útrobách ktorého sa vedú politické reči, otvorené milostné návrhy alebo aj perverzity. Je však trápne priehľadné, ako sa striedajú postavy vo svojom rečnení a keď už stačilo, tak sa sami vypýtajú z voza, aby tam mohol vstúpiť a vykecávať sa zasa niekto iný. Na kvalite nepridávajú ani slabšie herecké výkony. Obria stopáž by potrebovala výrazne prestrihať, nudných pasáži je mnoho. Jedným z lepších momentov je záver, keď sa novoveká postava objavuje v súčasnosti a prepóluváva historickú tému do možnej súčasnosti.

"Ze všeho nejzrádnější je hloupost - a žádná revoluce s ní neskoncuje." Ve Scolově historické veselohře mravů, idejí a citů Restif de la Bretonne (dvaasedmdesátiletý J.-L.Barrault v jedné ze svých posledních rolí) představuje most mezi skromným hlasem lidu Thomasem Painem a obřadně modrokrevným Casanovou; režisér jako by nám v něm připomínal to nejlepší z ducha staré dobré Evropy.