Nezlob, Kristino (1956)

Mě dát ty buzny komunistický před dům amplion, aby mi tam nějakej soudruh bek vyřvával, že nástup na letní brigádu je v sedum hodin, tak by mi taky nejspíš jeblo. V tomhle boji jsem byl teda jednoznačně na straně zápornýho hrdiny. Navíc hlavní bičizka v halence barvy špatně vyblitý hrachový kaše, budovatelskej kukuč, prdel jak... no klasika.

Podobné tendence - v tlaku na srozumitelnost a "přístupnost" umění vidím i dnes, jen trochu jiný žargon. V. Neff napsal opravdu příkladný papírový scénář. Jisté kvality přeci jen ale snímek má - nejvíce v hereckém výkonu Högerově, Baldové a štěku Steimarově. Film také reflektuje mírné uvolnění režimu - reklama už je dovolená, ba přímo žádaná, ženy už se oblékají a češou více žensky - viz Zdenka Procházková.

Hrozný blábol. Ani komedie to nebyla, protože se nebylo čemu zasmát, pokud ovšem komedie má splňovat tento atribut. Snad jen jediné větě se ve filmu dalo věřit, jelikož má obecnou platnost nezávisle na režimu, již vyřkl Ferdinand (Svatopluk Beneš) asi 5 minut před koncem :Pokud jde o daremnost, tak se ženské vždycky shodnou.

Veseloherní agitka nebo spíše jakási fraška podle scénáře od V. Neffa o modernistickém malíři-hrdinovi Janu Xaverovi (K. Höger), jenž vyznával lidu nesrozumitelné pseudoumění tak dlouho, dokud jej jedna sympatická a samozřejmě uvědomělá dívka nepřivedla na tu správnou cestu, tedy aby maloval každému pochopitelné obrazy podle regulí socialistického realismu, pro radost všech pracujících. Tak tam namalujeme třeba traktor ne:-)? Panebože, politická karikatura nakreslená na dětské besídce také nemala chybu. Špatný film, Xaverův domek se hodně brzy okouká, křečovité herecké výkony, mdlé a nic neříkající dialogy, nechtěný vtip, filmu na jeho váze nepřidali, na filmu mě tak zaujalo akorát okolí Lužnice kde se to celé tenkrát točilo a částečně Karel Höger. Jako malý kucí se ve filmu objevily Václav Postránecký a Vladimír Pucholt.

Slaboučký scénář nezachrání ani zvučná herecká jména.