Divá Bára (1949)

„Bára ta dokáže všechno…“Říkají jí čarodějnice, dítě polednice, bezbožnice či zmetek, ale ona je jen jiná. A být jiný než ostatní, to lidi mnohdy moc neodpouštějí. V tomto směru je tahle povídka Boženy Němcové určitě nadčasová. Když ale v závěru filmu zdejší myslivec plameně vyčítá místním lidem, že jsou „pámbíčkáři, modloslužebníci vztekem a lží prolezlí“,nemohl jsem se zbavit dojmu, že se natočení tohoto filmu brzo po komunistickém převratu v únoru 1948 mohlo nastupující nové moci velmi hodit i z čistě propagandistických důvodů. Tahle drobná výtka se ale týká jen samotného konce, jinak je to zpracování Vladimíra Čecha příjemně romantické (s řadou krásných záběrů na okolné přírodu). Z hereckých výkonů jsem si vedle Vlasty Fialové v hlavní roli velmi všímal Jaroslava Vojty v roli dobrosrdečného faráře.

Nadčasový snímek představující kritiku společnosti a toho, když je někdo trochu jiný nebo chová se jinak, než ostatní, tak musí být okamžitě ten divný nebo zlý...Vlasta Fialováv roli Báry je famózní, svou rolí si podmaňuje celý film. Tu doplňujeJana Dítětováv roli Elišky, který je takový protipól. A je doplňujeRobert Vrchotav roli myslivce. Celý film se nese v duchu romantismu, zároveň i když film může působit staře, tak si uchovává atmosféru tajemna a to po celý film. Kvalitní film,75%.

Za mě chci jen skromně napsat, že kdyby měl tenhle film stopáž trojnásobnou, tak bych si ho užíval trojnásobně. Pro všechny, kteří neviděli, vidět by měli. Nejen Vlasta Fialová tady válí, všichni odvedli skvělou práci. To je dobový materiál z říše pravdy. Kamera, hudba, lokace, kostýmy, dialogy, všechno nachystané k filmové lahůdce. Tedy každému, kdo si čte tento komentář, přeji příjemnou podívanou i poslouchanou, kterou si užije, pokud má rád filmařské řemeslo. Tenhle snímek má skvělý odkaz pro všechny generace a je velmi chvályhodné, že si do toho pan režisér Čech nedal kecat od tehdejší vrchnosti. Je to vzrušující, cudné a půvabné dílo. Bravo!

Divá Bára patří neodmyslitelně k našemu nejlepšímu "venkovskému písemnictví", mezi Holečky a Baary, Raise a Mrštíky, a .... Film jsem shledl na prázdninovém filmovém festivalu pro svoje vnčky, kterým se film líbil ze všech nejvíc; na dalších místech (zatím): Už zase skáču přes kaluže (těsně za Bárou), Knoflíková válka (remake), Zpívající pundřenka. Mně tu trochu vadila nepříliš zdařile vmyšlená a provedená role čertovského myslivce.

Bože, ten film ale utrpěl lety. Jeho forma, kdy celým filmem téměř bez přestávky zní symfonická hudba a patos, střihová skladba, kdy se vrší celky na polocelky a detail téměř nezavadíte. Nebýt možnosti sledovat rozkošnou Vlastu Fialovou, tak se tohle, jinak dobře se čtoucí drama Boženy Němcové, nedá dokoukat. Jak by asi filmový přepis literárního díla vypadal, kdyby ho dostal do rukou třeba Vávra nebo Vláčil a ne průměrný režisér Čech? Tahle adaptace mi zde na ČFD přijde příliš přeceňovaná.