Než jsem tě poznala (2016)

(Zhlédnuto 10.04.2026). Budu stručný, jelikož už odbila půl druhá ráno a já bych měl správně vzhledem ke stavu své energie jít dávno spát. Nemohu si však pomoci, abych nedokončil práci na docela dávno zhlédnutých filmech. V opačném případě bych totiž dával recenzi třeba až za měsíc (...). Nedalo mi, abych si dopřál i trocha té romantiky a zhlédnul údajně jeden z nejlepších počinů tohoto žánru, kde zpočátku nevěřícně upíráte pohled na roztomilou Emiliu Clarke a uvažujete, odkud se vzal její herecký talent, a poté pláčete během nevyhnutelně dojemného a smutného konce. Osobně souhlasím s prvním zmíněným, i když ne až tak docela, jak tomu u zkušeného a všemi možnými snímky, jak se říká, "ošlehaného" kritika bývá. Sto procent dávám pouze tomu skutečně nejlepšímu, kde nenacházím nejmenší stopy po nedostatcích. A zde se jich několik našlo (...). Ale předně: Emilia Clarke skutečně patří mezi nejdokonalejší herečky současné doby. Když odbočím: už v době, kdy jsem sledoval"Hry o trůny", se mi její postava Daenerys dosti líbila. Ano, fanoušci z dívčího pohlaví mi budou oponovat, jelikož mají rádi Johna Snowa. Avšak i když se poslední Targaryenka mohla jevit jako nesnesitelnou, z mého úhlu pohledu mne neodrovnala přímo ona, ale její herečka, jejíž zápal pro charakter její postavy, pestrost, s níž měnila krutost a lásku a nenávist s něhou a pyšností, to vše mi ji nyní, když se vrátím zpět, u Louise dosti připomínalo. Její směs naivity s vřelou láskou. Vztek z neúspěchu a bezradnost z neochoty druhého ustoupit, vystřídajivše zoufalství a smutek, a hned nato radost a smích... tyto emoce tvoří Emilia Clarke zcela přirozeně, uvěřitelně a se špetkou čehosi éterického a mystického navíc (...). Sam Claflin čili Patrick pro mne představoval o mnoho větší pomyslný oříšek. Zpočátku mne připadal dosti nevýrazný. Ano, je těžké vyjádřit nesnesitelnou bezradnost z nespravedlivé situace. Avšak pakliže napoprvé (a i napodruhé) mne jeho vyjádření pocitů postavy ještě zajímalo, sledovat snad podesáté totéž už spíše nudilo a štvalo. Naštěstí, tvůrci dali hned prostor další dějové etapě a v ní už se herec předvedl v mnohem lepším světle. Nehledě na konec, kde už se stal s Emiliou rovnoceným a dokonce ji i na okamžik převýšil (...). Děj jako takový nemá téměř žádnou chybu. Snad jen na úplném začátku bádáte, jakou cestou se dostat do jeho nitra a pochopit všechny souvislosti. Pár postav má menší roli, než by si vzhledem k časové stopáži zasloužilo. Avšak když si uvědomíme nutnou velikost prostoru, již mají mít hlavní postavy, musíme se smířit s jejich opomentím. Což trochu zamrzí (...). Atmosféra naprosto dokonalá. Máme možnost ve své duši pocítit skoro až neuvěřitelnou škálu emocí, přes radost, smutek, nadšení, strach, napětí, zoufalství a bezradnost až po smíření, dojetí a pláč. U mne se tedy slzy neobjevily, ale sevření srdce určitě. Inu, jen dva snímky u mne spustily onu reakci, a toTrhlinya nejnovější (deset let starý)King Kong. A to navíc už pět let nazpět, kdy jsem teprve dospíval. I hudba mi ke snímku ladila, tudíž se vše dokázalo spojit v téměř dokonalý celek (...). 90 procent. Už dlouho se mi nestalo, abych dal u snímku z minulého desetiletí pět hvězd. Zde však nemám důvod tak neučinit. Třicet má Emilia Clarke čili Louise, dvacet Sam Claflin jako Patrick, dvacet pestrý a originální děj a dvacet atmosféra spojená s emocemi. Rozhodně doporučuji, není třeba k tomuto rozhodnutí nic více dodávat.

Asi největší výhodou filmu je jeho nepředvídatelnost. Od první minuty jsem byl přesvědčený, že vím, jak skončí a ono ne. Klasický vzorec o třech dějstvích se tu nedá úplně aplikovat. Ano, můžeme tu najít jisté paralely s Nedotknutelnými, ale tam přece jen nebyl tlak na romantickou linku. Jinak tady samozřejmě vše proběhne úplně stejně, jako v každém romanťáku. Ono se říká, Emilia Clarke není moc dobrá herečka, ale tady tu "blbku" podle mě zahrála dokonale. Takže pokud se chcete dojmout, trochu si pobrečet a příjemně se pobavit, tak určitě doporučuju. "Vás ve škole neučili číst?"

Za mě jeden z nejlepších romantických filmů. Krása střída nádheru, prostáčká holka, která nepoznala nikoho, kdo by za to stále jde umývat kriplíka s neskutečným charismem. Film co má vše, jiskru, napští, snahu něco změnit, nesnahu něco změnit, a přesto dva odlišené lidi, co si najdou cestu. Která nakonec stejně nemá cíl. Moc hluboký příběh o nevyhnutelné smrti.

Sledujeme Lou Clark, která kvůli penězům vezme práci, aby dělala společnost Willovi a starala se o něj. Will po autonehodě ochrnul a může hýbat jen hlavou. V hlavě mu ale pořád běží to, kým býval před nehodou. Lou se ho snaží rozveselit a vrátit mu do života aspoň kousek radosti. Za mě je tenhle film vlastně svým způsobem horor. Ne klasický, ale existenciální. Představuje situaci, kdy člověk skončí na vozíku, ztratí vůli žít a do toho mu do života vstoupí někdo, kdo mu chce pomoct – jenže on má pocit, že si to nezaslouží a že by jí zničil nejlepší léta života. Film mě donutil přemýšlet nad tím, že kdybych byl v podobné situaci, možná bych to cítil stejně. Mimochodem objevuje se tu i Matthew Lewis, kterého můžeme znát ze série Harry Potter, kde hrál Nevilla Longbottoma. ⸻ Shrnutí Film je hodně citlivý a pro mnoho lidí romantický. Já v něm ale vidím spíš drama až horor v podobě ochrnutí a ztráty smyslu života. Přesto velmi dobře zpracovává těžké téma.

Taková romantická verze filmu Nedotknutelní. Milý, oddychový film s pěkným anglickým prostředím, v hlavní roli s usměvavou Emilií Clarke s hroznými outfity a silným příběhem. Bylo vidět, že se Sam Claflin na roli připravoval dobře, jelikož vypadal, jako by byl doopravdy ochrnutý a na vozíčku. Clarkeová svou lehce trhlou roli ztvárnila taky skvěle. Osobně bych se na film nijak nepřipravoval, nezjišťoval si o něm nic a ani se nedíval na trailer. Já to bohužel udělal, a tak nějak pak vytušíte, co se bude dít a jak to skončí. Je to pěkný film na klidný večer, i když jsem si myslel (podle recenzí) že mě konec vezme víc a bude víc dramatičtější.