Neuvěřitelné putování (1963)

Neuvěřitelná cestaz roku 1993 patřila v jedno období dětství k mým nejoblíbenějším filmům. K této starší verzi jsem se dostal poprvé až teď a přes vícero kladů mám pocit, že toto pojetí již malinko zestárlo, i když obecně cením snahu vyprávět podobný příběh i bez přidané mluvy zvířat (která však zase v novější verzi nabízela prostor pro dostatek humoru). Nejvíc na mě fungovaly scény s čistým vyprávěním obrazu a dialogy mezi lidskými postavami, dojde zde i na pár přirozeně silných scén (jako např. úspěšné ošetření psa od dikobrazích ostnů). Naopak četné voiceovery rozvádějící slovy děj již zčásti sledovaný v obrazu mě často spíš rušily. Druhá polovina se vydařila i po stránce napětí, jen závěrečných 5 minut na mě působí, že přišly trošku náhle po sérii vynechaných a nenatočených scén, jako by tvůrci zjistili, že už mají natočeného materiálu na (kratší) celovečerní film pro děti dostatek, tak je čas rovnou přeskočit na konec. Dávám pouze silné 3*, když ve mně tenhle zážitek z původního filmu až tolik po skončení (oproti remaku) nerezonuje. Jinak je to pořád milý film, který mě potěšil přítomností reálných zvířat v hraném filmu, včetně příjemných scén přátelského uvítání se dvou psů, láskání se pejska s kočkou nebo roztodivné hry pejska se dvěma medvídky. Asi máloco mě dojme tak jako úpřimný pohled psích očí nebo věrné zvednutí tlapky...[70%]

Tiež celkom fajn. 7/10.

Nepřišlo mi to vůbec zábavné jako nadcházející tvorba, chyběla mi špetka vtipu, příběh to chtělo víc oživit. Je to škoda protože jsem čekal od původu mnohem víc.

70-75% ... Čakal som viac. Predsa len to bolo primárne pre deti, ktoré sa nezamýšľajú až tak nad detailami ako ja. Ale bolo to milé, srdiečko to trocha zahrialo. Veď predsa len boli tam zvieratká. Ale ako fakt ma vytočilo, že dajú do filmu fenku a hovoria o nej v mužskom rode s mužským menom.

Mám rád tento starý film a moc. Nejen kvůli dobrodružnému příběhu, ale především kvůli jeho zvířecím hrdinům, kteří se vydají na dalekou cestu za svými milovanými pány. Cestu plnou nástrah, kterou i přes svou rozdílnost nakonec dokáží projít bok po boku. I když občas budou mít opravdu namále. Nechybí tu emoční chvilky, při kterých nám coby malým capartům bylo i trochu „ouzko“. Jasné nadprůměrné ohodnocení…(31.12.2018)