Muž od Sněžné řeky (1982)

Tak je to western, ale netradiční, a nejen proto, že se tu skoro nestřílí. Je založen na podivně ostrém rozporu mezi "horaly" a lidmi z nížiny, kteří sebou navzájem pohrdají. Příčinou je údajně to, že hory jsou tak nehostinné, že v nich dokáží přežít jen opravdoví tvrďáci. {můj osobní problém je, že o existenci takto vysokých a nehostinných hor v Austrálii jsem nikdy ani netušil} Zároveň ti nížinní pastevci vyhánějí (asi v létě) svá stáda do hor (asi za lepší trávou). S malými ztrátami se počítá, a ne všechny jdou na vrub horalů, kteří si potřebují doplnit jídelníček nějakým hovězím. Když toto vše přijmete jako fakt, tak samotný příběh mladíka, který po smrti otce musí odejít z hor do nížiny, aby zde dospěl v muže, je přímočarý, příjemný. A můžete si užívat nejen přírodních scenérií, ale i výborných hereckých výkonů, v čele s Kirkem Douglasem.

Neurážející, v pohodě sledovatelný australský western začal pro mě v úvodních scénách skvěle a také později vyvrcholil mj. dechberoucími akčními honičkami s koňmi. Tyto scény představovaly asi vrchol podíváné z dílny George Millera, který NENÍ tím režiséremŠíleného Maxe, pouze jeho překvapivým jmenovcem natáčejícím filmy ve stejnou dobu, na stejném kontinentu. Líbilo se mi prostředí, potěšilo pár herců v obsazení (zvláště Jack Thompson) a navnadil jsem se na dobrodružný rodinný příběh skloubený občas s nějakou tou kovbojskou akcí... což i nakonec zMuže od Sněžné řekyvzešlo. Jen často dominantní zápletka kolem hlavní dívčí postavy Jessicy mě už tolik nezvala, připadala mi naplněná přílišnými klišé romantických a rodinných filmů (např. pokud jde o vztahový konflikt mezi pokrokově smýšlející dcerou a pro ni zastarale smýšlejícím otcem). Romantika zamilovaného vztahu a poezie přírody navrch minimálně v jedné scéně zajdou s prolínaním záběrů milostného vzplanutí a západu slunce až do krajního kýče v doprovodu teskné hudby. V tomhle směru na mě film úplně nezanfungoval a dojmy z něj mám po skončení nevyrovnané, byť velkolepé finále mi je určitě silně pozvedlo.[70%]

Výborný western, hned je poznat, že to není americké, ale australské, aniž bych to věděl - a je to rozhodně plus, protože je to prostě trochu jiné... Zároveň mě uchvátili záběry běžících koňů a australské přírody. K tomu, aby to bylo dokonalé chybí snad jennějaký pořádný záporák, i když - Je vůbec potřeba? ... 80% (jen nevím jak udělali Kirkovi tu dřevěnou nohu, když nebylo CGI)

Pekný dobrodružný príbeh v lone krásnych hornatých pasienkov, v ktorom hlavne zamakali na scenári. Ústredná mladá dvojica je v podstate sympatická, aj keď obom by som skôr tipoval 16 a nie 26 rokov. Čím to trochu koketuje s rodinným žánrom, v ktorom sa o slovo hlásia prvé romantické skúsenosti. Našťastie, oná romantika sa dá prečkať, pretože si neodkusla príliš veľa priestoru od hlavnej línie príbehu a zároveň je to vyrovnané vkusným humorom. Laťku atraktívnosti dvíha v dvojroli vždy skvelý Kirk Douglas.

Na toto pozoruhodné dílo lze pohlížet dvojí optikou: jako na hraný film i i jako na western. Ne americký, ale australský. Australský jihovýchod s Alpami a řekou Murray, zřejmě na na australské poměry nezvykle vodnatou, nejvíce připomíná tamějším obyvatelům Evropu. Krajinou, způsobem života, klimatem. Ne náhodou tu jsou dvě největší města (Melbourne, Sydney) i hlavní město Canberra (z necelých 25 milionů Austrálie jich tu žije více než polovina). Látka filmu i herecké obsazení tyto skutečnosti potvrzují. Doba předautomobilová, jak lze vyčíst z nepřímých náznaků v díle, kořeněná porcí počínajícího soudného feminismu, je bohatá i na lidské charaktery. Povahy tesané buď z mramoru, nebo žuly. Dvojrole Kirka Douglase naznačuje skutečné možnosti vynikajících herců země za Atlantským oceánem. Výkony těch dalších to určitě nekazí. Spíš naopak. Romantickou krajinu doplňuje romantická nadsázka a westernová pohádka inspirovaná - zdá se - BÍLÝM TESÁKEM Jacka Londona. Drama citu a vášně, které z toho vyrůstá, selfmademanství, na kterém je to založeno, tomu všemu nahrávají. Výsledný pocit, že dobré filmy dokáží natáčet v zemi, která má stále jen o něco málo více obyvatel než naše země, se tím vším jen utvrzuje. Snad ještě jeden poznatek: člověk by neřekl, jak rychle dokáží filmové kopie stárnout. A klade si otázku, proč takové filmy marně hledáme na moderních nosičích. Tím spíše, jedná-li se o díla tak divácky vděčná, jakým MUŽ OD SNĚŽNÉ ŘEKY, strhující příběh jinošství a rychle vyzrávajícího a dospívajícího mužství, nesporně je.