Mílový běh (2014)

Nezávislý sportovní snímek mající myšlenku a styl. Příběh středoškoláka, který je rychlý v běhu a jeho snem je překonat dosavadní běžecký rekord není nikterak ojedinělý, ale tady je do děje vsunut jeho životní problém a úskalí, které mu v tom nemile brání. Tady jde o to vše překonat i třeba za pomoci přátel a dělat vše ke splnění svého snu. Jak to dopadne už je jiná věc, neboť stále platí, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Potřeba překonat sebe sama a jít tou správnou životní cestou je nejdůležitější cesta ke svému úspěchu a dosažení cíle. Mírně emoční snímek v pomalejším avšak zásadním tempu přináší podívanou plnou ideálů, snů a hlavně vůli překonat překážky, jaké nám život staví do cesty. O úplný artový film nejde, ale má k němu hodně blízko.

Pomalé tempo, prvá polovica nudná, predvídateľný a nenapínavý dej, žiadne prekvapenie, priemerné herecké výkony, obyčajné nudné dialógy s minimom emócií, priemerná, nevýrazná hudba. Je to viac film o študentoch ako športová dráma. Opisuje sa život a prostredie mladého chalana, opis športovca je na vedľajšej koľaji. Je to príjemná oddychovka, záver sa mi páčil, no očakával som trochu viac. 45%

Zajjímavé sportovní drama propojené se sociálním dramatem. I když sportuji, tak samotný běh mi tolik neříká, přesto se na film koukalo dobře, nenudil. A změna po všech těch basketech, baseballech a amerických fotbalech. Touha něco dokázat, vypětí při sportu, co pochopí jen aktivní sportovec, ať už závodní, či jen rekreační. Příjemní a pro mě neokoukaní mladí herci v hlavních rolích, snad jen pro Kim Basinger bych vymyslel větší roli, párkrát se tam jen mihla coby matka..Dle minimálního množství hodnocení to asi nemělo moc velkou propagaci, což je možná škoda.

Mládí jsem proběhal po lese, protože to údajně bylo zdravé. Dnes s tím mé kotníky, kolena ani kyčle příliš nesouhlasí. Přesto mám sport rád, stejně jako filmy se sportovní tématikou a tak jsem si tento nemohl nechat ujít. Bohužel jsem v něm našel více drog a rozvrácených rodin než pořádného sportovního nadšení. Takže pozitivně hodnotím jen skvěle nerudného trenéra Colemana a to ostatní nestojí za zabírání místa v paměti.

Když už nemůžeš, tak přidej! Emil Zátopek, vítěz Helsinky 1952- 5,10,maraton,- dosud nepřekonaný rekord! Běhání není o nohou, je o hlavě. Až na konci zjistíš, že je to teprve začátek. A co je na tom tak děsně záživnýho? To se nedá popsat, to se musí prožít..Vstávej v sobotu kolem 5:00 a jdi si zaběhat. Po třech měsících Ti je jedno, že venku prší, nezajímá Tě čas, jen pocit a si závislý na Endorfinech! A najednou se to zlomí a už běháš 5x týdně...Snímek je průměr-klasika, kluk z chudý čtvrti a trenér, co chlastá, a má divný metody. Ale téma je mi blízké, tak si jednu * odečtěte ....