Milostná aféra (1994)

Príjemný romantický film, snažiaci sa miestami ťarbavo rozohrať príbeh lásky, ktorá nehrdzavie. Naznačuje totiž, že záletný bývalý basebalový hráč Mike Gambril a učiteľka hudby Terry McKay niečo medzi sebou mali, ale nikdy túto vec nejako viac neosvetlí. Postupne však rozohráva vzťahovú symfóniu, v ktorej sú Mike a Terry k sebe navzájom priťahovaní napriek tomu, že sú obaja vo vzťahoch, ktoré navonok celkom jasne mieria k manželstvu. Korunou je zápletka, ktorá tak trochu vykrádaBezsenné noci v Seattli, no možné je, že sa oba filmy inšpirovali iným filmom (Nezapomenutelná láska). No a úplný záver vyzerá tiež ako zlátanina, ktorá nie celkom dáva zmysel. Napriek tomu, možno vďaka výbornej produkcii, ktorá vytvára skvelú atmosféru, alebo čaru Annette Bening (pretože Warren Beatty je tak trocha nemastný neslaný a Pierce Brosnan je tak trocha stranou) vyznieva tento film skoro ako kúzelné zjavenie. Za zmienku stojí ešte 90 ročná Katharine Hepburn v jednej zo svojich posledných úloh. 65%

Tento film nemám ráda. Protože Beattyho nesnáším, úplně mě odpuzuje, obzvláště v tomto filmu. Ani Annette nemá na Deborah Kerr z prvního remaku. Přitom je to velice krásný, profláknutý příběh, který by si i další moderní remaky zasloužil. Tenhle se prostě vůbec nepovedl. Rozhodně doporučuji verzi s Garrym Grantem z r. 1957. Ten film si pouštím vždycky o vánocích a Tomorrowland považuji za jednu z nejkrásnějších filmových písní. V této verzi s Annette mi melodická zapamatovatelná píseň fakt chybí.

Zasekla jsem se u filmu, když jsem náhodně přepla a nebyla si jistá, zda ta stará dáma je opravdu Katharine Hepburn. Pak jsem si všimla Annette Bening a když se objevil ještě Warren Beatty, tak už jsem to musela dokoukat. Třešničkou je ještě mužně sexy Pierce Brosnan. Při přistání nad New Yorkem a zjevením Empire State Building jsem pojala podezření, že by mi ten příběh měl něco připomínat - znám Samotáře v Seattlu, ale nikoli originál, ze kterého čerpá. Takže ani tento remake s ním nemohu porovnávat. Milostná aféra má působivé reálie, osudové melodie i velmi kvalitní herecké obsazení, ale nějak mi vadila celková přeslazená naivita příběhu, kterou bych asi lépe tolerovala u staré černobílé verze. K čemu jsou remaky starších fungujících filmů jsem nikdy úplně nepochopila. Vždycky je to stejně zbytečné - typickým příkladem je podobná Sabrina.

Ač se této sortě filmů vyhýbám jak čert křízi, v tomto případě můj odpor prolomilo obsazení stařičké Katharine Hepburn, na kterou jsem byla zvědavá, a také Annete Bening, jejíž herecký projev mám docela ráda. Mužský protějšek Annette, Warren Beatty, na mě bohužel působil tak odpudivě a necharismaticky (problém mnoha týpků z 80l.), že bych ho nevzala na milost ani kdyby se stavěl na hlavu a podával oskarový herecký výkon - s ohledem na slátaný sladkobolný příběh jsem to pak už ale ani neřešila, protože se v něm Warren stejně ztratil. Až na hezky natočený závěr, ve kterém je cíti takové zvláštní napětí - i když člověk samozřejmě tuší jak to celé dopadne, mě film příliš nebavil.

Romantický film o přenesení vyznání skutečné lásky na plátno. Moc to oběma manželům sluší, je vidět jak si osudové setkání užívali, snad jim to pořád stejně krásně klape. Jinak slaďárna až k rozpuštění. Moc se mi líbila závěrečná scéna, čekala jsem jak se Warren scénaristicky popasuje s klišovitým shledáním. A popasoval, moc hezky se nenápadně dobral vysvětlení a pravdy přes zdánlivě nepodstatný obraz...