Manon od pramene (1986)

Pokračování příběhu z malé vesničky v Provence, kde César a jeho synovec Ugolin farmaří, využívajíce vody z pramene, který před deseti lety nečestně získali po smrti Jeana. Na scénu však vstupuje nyní již dospívající Jeanova dcera Manon, která jako malá holka viděla, co oba muži provedli jejímu otci a je odhodlána se pomstít... Opět pomalé tempo příběhu, v němž se zdánlivě nic moc neděje, ale celé to pomalu spěje k vyvrcholení, které přichází a je velice silné. Požitek z příběhu, zasazeného do působivých exteriérů a ze skvělých výkonů se přenesl i do druhé části, jen místo skvělého Gérarda Depardieu si užíváme krásy mladičké Emmanuelle Béart v roli Manon. Filmovou adaptaci románu Marcela Pagnola jsem si velice hezky užil. 75 %.

Tragédie non plus ultra. Tam, kde v prvním díle vládnul Gérard Depardieu, to tu bez problémů dorovnávají Daniel Auteuil a Yves Montand. Epická rodinná tragická sága, kterých je dnes tragicky pomálu. Vyvrcholení příběhu Jeana od Floretty level 100. To, co se tady děje a stane, donutí diváka po dobu necelých dvou hodin zpomalit dech. Chvílemi jsem se přistihl, že ani nedýchám. No a jelikož Francouzi ve své době byli mistři filmového řemesla, nakombinovali tu dobovou atmosféru, nádhernou hudbu a příběh, který je geniálně napsán a když už tragédie, tak se vším všudy. Tak silný závěr jsem dlouho neviděl. Daniel Auteuil tu už v raných hereckých letech ukázal kvality a Yves Montand mě bude svým výkonem strašit ještě nějaký čas ve snech. Jak kdyby se tu Francouzi upsali ďáblu…

…a tady už střídá krása nádheru. Nejlibovější červená knihovna ever! P.S.: Pobavily mě dvě události, které po natáčení přinesl reálný život: 1. Manon (Emmanuelle Béart) porodila dceru nenáviděnému Kohoutkovi (Daniel Auteuil). 2. Strejda tlačil Kohoutka/ Ugolina do sňatku a plození dědiců s tím, že sám by si na to už netroufnul, jeho představitel Yves Montand si ale prvního syna pořídil teprve 2 roky po natáčení- ve svých 67-mi letech. Budiž paradoxy!

Výborný film, ktorý dokončuje príbehJeana od Florettya uzatvára kruh nešťastia trpkými plodmi karmickej spravodlivosti. Produkcia pokračuje v svojej práci na výbornej úrovni a k vynikajúcim hereckými výkonom Yvesa Montanda a Daniela Auteuila sa pridáva Emmanuelle Béart. Dej však už nemá ten náboj Jeanovho utrpenia, ktorý pomsta Manon ani Ugolinove ľúbostné muky nedokážu nahradiť.

I druhý film se zabývá otázkou, jak důležitá je voda. Jenže tentokrát nejen pro zemědělce, ale i pro běžného člověka, obyvatele vsi, kteří nemají v širém okolí další zdroj pitné vody. A navíc jsou ohromně pověrčiví. O to se postarala Manon, pro níž byla pomsta tou nejdůležitější věcí. Vždyť oni zabili jejího otce. Ale co kolektivní vina? O tom všem se ve filmu hovoří. Opět se tu potkáváme se skvělými výkony hlavních herců. A Manon od pramene není nikterak kvalitativně horší než Jean od Floretty. Jde o vynikající film, v němž se krom otázek viny a neviny či podílu spoluviny řeší chybějící voda, budoucnost zemědělství v souvislosti s počasím apod.