Malý velký hokejista (1982)

Československý rodinný film ze sportovního prostředí žákovského týmu ledního hokeje TJ Gottwaldov. Snímek se zabývá přiblížením sportovních aktivit na trénincích a zápasech třináctiletých kluků, jejich vztahy mezi sebou a rodiči a také jejich povinnostmi ve škole. Obrovský díl na úspěchu tohoto filmu měl trenér hokejového týmu J. Tomek a především jeho správné vedení chlapců nejen v hokejovém prostředí. Pan Tomek se vyznačoval neobyčejně klidným a přátelským vystupováním, které by se neobešlo bez dokonale zvládnuté psychologie dospívajících mladíků. Současně lze vnímat vyobrazení tohoto trenéra jako pocta všem bezejmenný trenérům, kteří se oddaně věnovali mládeži a jejichž velkou zásluhou mohla z těchto žákovských hokejistů vyrůst generace hráčů, kteří na přelomu tisíciletí patřili k nejlepším na světě. Snímek se soustředí na dva hráče gottwaldovského žákovského týmu, kteří nejvíce přispívají k vítězstvím, Petra a Davida, kteří mají diametrálně odlišné rodinné zázemí. Zatímco talentovaný Petr žije opečováván svými rodiči L. Mrkvičkou a Z. Fišárkovou ve starostlivém a přátelském prostředí, nemá zájem o zdokonalování svých dovedností a týmové výsledky jsou u něho až za svými osobními statistikami, David žije se svou rozvedenou matkou (H. Maciuchová) a tráví čas na zimním stadionu i mimo tréninky, jen proto, aby nemusel domů. Snímek je zakončen finálový utkáním v Pardubicích, kde po výsledkové zvratu a spolupráci Petra a Davida mladí zlínští hokejisté získali pohár. V menších epizodních rolích se ukázali i slavní herci jako J. Vinklář, J. Císler, J. Lábus, M. Stropnický či E. Steimarová. Musím přiznat, že film režiséra J. Pinkavy, jenž se dlouhodobě, ne-li celoživotně věnoval rodinným odpočinkovým filmům, překonal mé očekávání a jednoznačně ho vidím jako nadprůměrný.

Podíval jsem se na to hlavně kvůli Zlínským reáliím, kterých je tu ale bohužel málo. Zimní stadion se kromě zaplechovaného průčelí nezměnil vůbec a krom pár záběrů na "svahy" dohromady nic. Nejzajímavější z tohoto pohledu bude asi táborák na nějaké zřícenině. Pokud to byl Lukov, tak je to dobrý dokument a srovnání, jak se toto místo proměnilo. Z pohledu "normálního" diváka celkem nezajímavé, snad pro hokejisty to může mít nějakou přidanou hodnotu, ale kvalita nic moc...

Tým Gottwaldovských hokejových mládežníků, jež trénují s pochopením soudruzi trenéři, se potýká s motivací k hraní, ke škole a s rodičovským pochopením. Celkem zajímavá výchovná sonda do života, srdcí i duší malých sportovců. Škoda jen, že skuteční herci byli v pozadí, ale kluci se před kamerou úplně neztratili.

I přes nekvalitní obraz jsem se rozhodl na to podívat, hlavně kvůli hokejovému prostředí. Divím se, že v televizi dávají kdejakou blbost stopadesátkrát tento slušný československý film jsem neviděl vysílat ani jednou. Nechybí ani zvučné herecké obsazení, což vlastně na tu dobu byla téměř samozřejmost. Film pěkně vystihuje dění ohledně tréninků a zápasů a děj měl spád. Plusem jsou také souvislé, neprostříhané akce, které dovolí divákovi se zažrat do hry na ledě. Konec mi přišel až nepřirozeně rychle ukončený a to trochu snižuje mé hodnocení. Příjemnou atmosféru dodávají filmu "hokejové" písničky, takže zůstanu u kladnějšího hodnocení se čtyřmi hvězdami. 70%

Tehdy ještě Gottwaldovské filmové ateliéry, dali možnost vzniknout tomuto sportovnímu filmu z hokejového prostředí. Jako nacti letý kluk, jsem na něj koukal s velikým nadšením, je to totiž jedna z mála příležitostí, kdy měl český vlastně československý kluk, možnost vidět zákulisí dětského hokeje a tu všudypřítomnou dřinu, která ho provázela Celkem hezký rodinný film, na nedělní odpoledne.