Lusitania - vražda v Atlantiku (2007)

Začnem s tým, že pri potápaní lode ja jasne vidieť, že sa jedná o kulisy (člnová paluba je vo filme viditeľne prepojená so základom lode, nafarbeným načierno). Za druhé sú záchranné člny vo väčšine príliš malé a majú nereálny dizajn, pripomínajúci skôr sadru ako drevené latky pozliepané k sebe. Za tretie je tu fakt, že keby sa Lusitania vo svojich posledných chvíľach nad hladinou nakláňala tak ostro, zaryla by sa hlboko do dna, čo podľa devastačných znakov vraku a hĺbke dna približne 90 - 100 metrov nie je možné. Je tu ešte pár lacných chybičiek (napr. spomínané skladacie člny, ktoré by sa podľa historickej korektnosti mali nachádzať pod tými hlavnými, akosi záhadne vo filme vysublimovali), ale na ne všetky postačuje jeden nepopierateľný argument - jedná sa o dokumentárny film. A to mení mnohé. Postavy profesora Holbourna a Avis mi vždy pripadali akosi umelo a "tvorcovsky", ale skutočnosť je taká, že sú to všetko reálne postavy, ktorých činnosť bola spracovaná do posledného detailu. Keďže sa jedná o dokumentárny film snažiaci sa o najväčšiu historickú korektnosť, tak si myslím, že sa to pomerne vydarilo.

No tady tedy občas padají perly...! ,,Skutečný příběh z druhé světové války" nebo ,,kopírák Titanicu" ad... Lidi proberte se!
Dle mého názoru se jedná o perfektně zpracovaný hraný dokument zabývající se skutečnou námořní katastrofou, kdy Německá ponorka U20 potopila za první světové války u pobřeží Irska 7.5.1915 britský zaoceánský parník Cunardovi lodní společnosti plující pod americkou vlajkou z Ameriky do Anglie. Neznalé může podobné uspořádání lodi skutečně mást s Titanikem. R.M.S. Lusitania stejně jako Titanic a další stovky lodí patřila k linerům - rychlým parníkům, které jak se věřilo patřily mezi nejmodernější a nejrychlejší dopravní prostředky spojující Ameriku a Evropu. Se vzducholoděmi se tehdy pouze koketovalo, doprava to byla značně drahá a co do počtu cestujících velmi omezená. Zaoceánský parník nabízel ubytování pro všechny společenské třídy od luxusních apartmá pro milionáře po společné noclehárny cestujících třetí třídy ... Navíc vzádlenost překonával v relativně krátkém čase v řádu dnů. Nástup války a rozvoj letectví (posléze i civilního a dopravního) pak mezi válkami zaoceánské parníky postupně odsunul na vedlejší kolej.
Dokument velmi podrobně mapuje všechny aspekty katastrofy i dodnes nevyjasněné příčiny velmi rychlého potopení. Verzí je několik. Sabotáž přímo na lodi pomocí výbušnin v koordinaci s ponorkovým útokem, potopení z důvodu zásahu torpéda a způsobení značných konstrukčních škod v trupu a potopení z důvodu zásahu torpéda a následné vzplanutí vezené munice. Lusitania v rozporu s mezinárodním právem vezla totiž jako civilní parník munici bojujícím britským jednotkám na frontu... Náklad byl tajný a opatřen nálepkami na bednách - nevýbušné. Je zde i vznesena otázka proč loď nebyla řádně eskortována loděmi Royal Navy, zvlášť když se vědělo o relativně blízkých aktivitách nepřátelských ponorek..Ztráty byly velmi vysoké zejména kvůli chladnému oceánu a vysoké rychlosti lodi. Ač na dohled pevniny, řada lidí a zejména žen a dětí zemřela v ledové vodě na podchlazení. Jsou zaznamenána hrůzná svědectví kdy přeživší drželi kojence a nemluvňata v rukou nad hladinou ve snaze uchránit je smrtícímu chladu. Navíc dloho nešlo spustit čluny, protože řízení lodi bylo nefunkční a parník jen velmi pomalu zpomaloval díky nabírání vody pod úrovní kapítánského můstku... Bohužel v neprospěch a obžalobu Britů - skutečně se zdá, že by se jim moc hodilo, kdyby na palubě zemřelo tolik amerických občanů. Nebylo to totiž poprvé kdy kriegsmarine torpédovala civilní parník s Američany na palubě. Vláda USA dokonce důrazně varovala Německo, že pokud se to bude opakovat, může to mít nedozírné následky..Na druhou stranu je pravda, že Německé velvyslanectví v USA dokonce v novinových sloupcích varovalo americké občany před nástupem na Lusitanii a britské parníky vůbec. .Lusitania tak byla jedním z důvodů proč v dubnu v roce 1917 vstoupila Amerika po boku Británie a Francie do války. Všechny filmové postavy od důstojníků admirality, osádky Lusitanie a kapitána, profesora, důstojníků na ponorce včetně poddůstojníka odmítajícícho útok na Lusitanii jsou ztvárněny podle skutečných postav a jejich činů ...Dle mého má zkrátka takto vypadat perfektně zpracovaný dokument, kde si tvůrci dali bráci se získáním maxima informací. Počítačových animací bylo poskrovnu, avšak plně postačovaly a byly velmi věrohodně provedeny. Koho tematika zajímá doporučuji k přečtení knihu D.Prestonové - Potopení Lusitanie. Dávám 4 poctivé hvězdy. * * * *

Zajímavý pokus o rekonstrukci jednoho z největších zločinů (ale možná taky jenom omylů) 1. světové války. Bohužel mi tam trochu vadil ten hraně dokumentární styl, který z toho nevytvořil ani plnohodnotný dokument (nepřesnosti, nezasazení do všech souvislostí), ani plnohodnotné drama. Ale je to příjemný zážitek, při kterém se mnozí navíc dozví o historii, kterou do té doby neznali.60%

Na jedné straně bezprecedentní vražda téměř 1200 civilních pasažérů zaoceánského parníku Lusitania, z jiného úhlu pohledu zase docela vhod přicházející záminka k vtažení takové velmoci jako je USA do První světové války a britská Admiralita si může spokojeně mnout ruce, protože je zrovna období, kdy národ znamená víc, než pravda. Polodokumentární styl mi moc nesedl, snaha o relativní objektivitu ano a pro ty, kterým se to zdálo příliš kruté, tak vězte, že o třicet let později vyrovnali Sověti účty i s mnohonásobným přídavkem mrtvých civilistů, žen a dětí navrch (potopení lodi Wilhelm Gustloff). Matematika umí být někdy odporná, že..? Jakmile se začnou do války zatahovat civilisté, stává se ještě extrémnějším svinstvem a ukažte mi takovou, která by to nedělala...

Velmi povedená rekonstrukce příběhu jedné velké lodě s krásným jménem. Chvíli jsem váhala, zda dát čtyři hvězdičky z důvodu, který se objevil až ke konci filmu. Tím důvodem byla slabá místa ve scénáři, přesněji v dialozích. Já jsem postřehla tři. Většina to možná ani nezaznamenala, nebo jim to přišlo v pořádku, klidně se to takto mohlo i odehrát, ale pro mě tyto pasáže vyzněly trochu hloupě. Znatelné byly scény, které se inspirovaly Titanicem. Loučení malé dívky, nasedající do člunu a jejího přítele a scéna, kdy kapitán zůstává na můstku. A stejně jako u Titanicu se lidé ptají, zdali se tomu dalo zabránit a kdo nesl zodpovědnost, ptají se i tady. Jenže v tomto případě šlo o víc. A jak bylo řečeno v závěru filmu, ty nejdůležitější otázky nebyly zodpovězeny, možná ani neměly být. Je až neuvěřitelné, jak často dokáží mocní lidé s pomocí svých prostředků hazardovat s osudy ostatních jen proto, aby zachránili. Ne ty ostatní, ale sebe.