Luč smerti (1925)

Sovietsky Zväz na Hollywoodsky spôsob. Práve tým, sa tento non stop akčný snímok, vymyká vtedajšej ruskej produkcii. Nemáte ani čas premýšľať nad tým, čo sa vlastne vo filme deje, pretože vás vťahuje neskutočný drajv, ešte viac znásobený relatívne krátkou minutážou. Nič viac a nič menej, ako iba zábavný a oddychový snímok ( hlavne teda pre vtedajšie dobové diváctvo ).

Nejakčnější němý film, jaký jsem kdy viděl a svým způsobem je to takovéZastav a nepřežiještéto éry. Občas se tu sice zjeví pomalejší záběr, ale jinak je to neustálá akce či hektická scéna. Je tu sice krásně poznat, že za němé éry byla v Sovětském svazu dlouhou dobu v kinech hlavně americká tvorba a že se jí Kulešov výrazně inspiroval a zkoumal, na jakých principech stojí, ale i když se to dá brát jen jako nepolevující akční jízda, scénáristicky je to chaos s nadbytkem postav i akčních scén, které kdyby byly vystřiženy, nezměnilo by se nic. A bohužel to platí i o sci-fi prvku v podobě paprsku smrti, který je jen ozvláštněním klasického sovětského příběhu o vzpouře dělníků. Sice je to torzo a první a poslední kotouč jsou ztracené, takže by to v posledním možná chytřeji zapadlo do celku, ale takhle to moc nevypadá. Nejhorší na tom stejně je chaotické vedení, které platí i o střihu, jelikož se postavy různě objevují a zase mizí a jak jich je moc, časem jsem i ztratil přehled o tom, že tam některé vůbec jsou. Zůstává tak promyšlená kompozice záběrů, věrné napodobení americké kinematografie, trocha konstruktivismu a spousta samostatně poutavé akce, což vidím aspoň na tři hvězdy. 3*(14.01.2024)

On se v tom filmu děj nějak rozpadl na více částí, takže jsem v tom byl dost zamotaný. Navíc mne přestalo bavit luštit ty klikyháky kterým oni říkají písmo. Leč, přesto to bylo celkem svěží a snad se dá s trochou nadsázky napsat, že i akční. Sci-fi to bylo mizerné, vlastně jen pro zmínku o paprscích. Přesto všechno u mne za šest a pocta. Velká škoda, že konec filmu je navždy ztracen…(27.05.2020)

Jeden ze známějších Kulešovových filmů, který trochu stojí ve stínu slavnějších Po zákonu a Neobyčejná dobrodružství Mr. Westa v zemi Bolševiků. Tehdejší režiséři (Ejzenštejn, Vertov aj.) si opravdu navzájem vytýkali hodně věcí. Ve třicátých letech pak byli někteří i přes to, že se účastnili umělecké podpory revoluce Bolševiky kritizováni. V kostce je film o inženýrovi, který vynalezne paprsek smrti a chce mu ho někdo ukrást.
Po říjnové revoluci byla vize vytvořit nového člověka v "spravedlivé společnosti". Kvůli bojkotu revoluce ostatními státy se v Rusku téměř nedala sehnat filmová surovina. Ze starých filmů se přestříhávala nová díla odpovídající revolučnímu patosu. V roce 1918 režisér tohoto filmu Kulešov odchází do Sekce pro montáž a kroniku při moskevském výboru pro film. On se spolupracovníky prohlédl tisíce metrů filmového pásu a vytvářeli filmy nové. V roce 1919 byl ruský film na základě Leninových dekretů znárodněn. Kulešov se stal vedoucí osobností montážní školy. Vytvořil první formulace montážnických principů. Byl zde silný vliv americké kinematografie (především Griffita, jenž ustanovil tzv. kontinuální střihovou skladbu) a vliv konstruktivismu a urbanismu.(23.11.2017)

Těžko psát komentář, když je tu zcela vyčerpávající Zelvopyrův elaborát... Omezím se tedy jen na několik postřehů. Vyjma proletářského internacionalismu, kterým je celý film prodchnutý, ale kupodivu mi nevadí tolik jako v jiných sovětských filmech z 20. let, stojí za zmínku nebývalá akčnost scén, umocněná jejich neustálým zrychlováním. A to v míře větším než malém, pořád se tam něco děje, ovšem na úkor té "vědeckofantastické" stránky snímku. Po technické stránce film nestojí za nic, ale to už bych začal vykrádat Zelvopyra, tudíž svůj koment raději ukončím.(09.09.2015)