Líná zátoka (2016)

Kombinace nádherné širokoúhlé kamery s nejedním poetickým záběrem v přírodě + hodně ujetého absurdního humoru plného svérázných postav (místy trošku jakoby od Mockyho nebo ze starších švédských komedií) mi přijde originální. Možná by mi ani tak nevadilo, žeLíná zátokanestojí na příběhu. Najdou se tu sice scény, které tu dotvářejí mysteriózní zápletku o záhadném zmizení lidí v zátoce a nakonec vše vyvrcholí hodně fantaskním finále, ale o děj tu většinou moc nejde. Spíše na můj vkus Bruno Dumont přestřelil s dvouhodinovou stopáží a přestože mě spočátku film nadchl, ne vždy mě ním dokázalo provázet stejné nadšení. Zvláště když linka kolem dvojice s holkou oblečenou za kluka mě nebrala a také Juliette Binoche, nakolik jí jinak vnímám jako skvělou herečkou, mi tady svým výkonem úplně nesedla a až jsem zůstal nemile překvapen, kolikrát tady přechází (snad ve snaze předvádět zoufalství v komickém hávu) až do nesnesitelně otravného afektu. Nejvíc jsem si vychutnával ty poetické záběry a tradičně velmi zábavného Fabrice Luchiniho. Od Dumonta jsem zatím nic jiného neviděl a do jisté míry mi ten jeho zvláštní humor včetně pár totálních absurdit a retro výpravou (až na pár scén) i sedl, ale nejsem si zatím jist, zda mám chuť od něj zkusit i ty mini série typu Malý Quinquin.[60%]

V životě jsem neviděla žádný film tohoto režiséra a díky tomu můžu hodnotit tento film naprosto nezatížena čímkoliv...Pro mě je to velké překvápko! ...Ze začátku jsem se to snažila pochopit, ale posléze jsem pochopila, že se nesmím snažit "Ma loute" chápat a pak jsem se teprve začala bavit...Všechny postavy jsou tak bizarní a neskutečné, ale přesto jsem si je nakonec všechny zamilovala a začali mi najednou připadat vlastně úplně normální...Vždyť co to je být "normální" v "nenormální době"? Tenhle film a jeho hlavně neherce dlouho nedostanu z hlavy :-))) Za mě 85%

Absolutně nadnesená abnormalita. V labutím kraji anomálie. Když plkají, siestu si dávají. Letní hosté libové figury. Místní famílie zase maso chystá, po drákulovsku, na havraním dvoře, v zubech jezero krve. Brr, a pak račte skousnout um notně smontované, teatrálně groteskní show. Prázdné rakvičkáře s roz/u/teklou šlehačkou.

Něco mezi starou francouzskou slapstickovou školou komedie jako série o Bažantech, Kusturicovým Arizona Dream a loňským megahitem Parazit. Čím dál víc plyne děj, je to ujetější a ujetější. A kupodivu mě to vlastně bavilo. Jen některé karikované charaktery degenerátů jsou opravdu přestřelené a nevtipné.

Hravý překvapivý bizár, který bych, věru, od Francouzů nečekal.1) Čím dříve divák pochopí a přijme, že film nezobrazuje skutečnost, že není ukázkou nějakého novodobého byť kapku bláznivého realizmu, tím více jej pak ocení. Kdo má problémy s nadsázkou, tomu se film určitě líbit nebude._____

2) Kontroverzní přijetí snímku dokumentuje i devět nominací na Césara (francouzská odrůda Oskara) za rok 2017, přičemž film nakonec nezískal ani jedno ocenění._____

3) 58letý scénárista a režisér (zde se podílel i na střihu) Bruno Dumont mě zaujal už svým Malým Quinquinem a Ma Loute dokazuje, že si asi rozumíme._____

4) Zaujal mě charismatický 18letý Brandon Lavieville (převozník Ma Loute)._____

5) Pozorně jsem přečetl všech 41 komentů ve snaze dopátrat se, co vlastně chtěli tvůrci říci. Netápu v tom sám. Komentátoři JFL, lupuscanis, ugly_joe či baronGrga svou bezradnost odívají do odborné hantýrky, zatímco jiní prostě nenacházejí slova. Inu, c´est la vie.