Liberecká svědectví - jiné osudy (2008)

Dokument nám všetkým pripomenie, že to už je 40 rokov, čo sme boli znovu "oslobodení" ruskými vojskami. Ako sa u nás cítili a správali si môže pozrieť každý sám. Autentické zábery Vám pekne doplnia výpovede očitých svedkov, častokrát ranených. Pozrieť si takýto dokument a pripomenúť si časy (ne)dávno minulé nikdy neni na škodu.

Filmařsky úplně obyčejný televizní dokument, který však velmi přehledně zachycuje zásadní události, které se odehrály v Liberci a jeho okolí. Nechybí četné dobové záběry a rozhovory s lidmi, kteří si sovětský teror prožili na vlastní kůži (někteří doslova). Zejména pro místní, kteří znají zdejší reálie, velmi hodnotný, i když už trochu starší dokument. A jelikož se za ty roky mnohé změnilo a Stín na východě nabral reálných obrysů, docela by mě zajímal i současný pohled zúčastněných a jejich komentář k tomu, jak je možné, že ruská válečná propaganda ve spolupráci s pátou kolonou tvořenou rudohnědou koalicí intenzivně pracuje na relativizaci historie a opět se za bujarého potlesku svých podporovatelů v kontextu současné bezprecedentní svobody a prosperity až nepochopitelně úspěšně dere k moci.(21.08.2025)

V letech 1968 a 1969 patřil Liberec k městům nejvíce vzdoroujícím, ale i nejvíce postiženým. Normalizace, spojená s nedobrovolným odchodem většiny regionálních představitelů města, okresu a v té době také stále tak trochu kraje z veřejného života, se výrazně a velmi negativně spolupodepsala na degenerativní provincionalizaci města během normalizace zejména přelomu první a druhé poloviny sedmdesátých let (za symbolický projev této bezútěšnosti lze označit např. přechod divadla YPSILON do Prahy v r. 1976) minulého století, tu v některých momentech stále přežívá. Srpnové události zde probíhaly ve zvláště vyhrocené atmosféře, kterou poznamenal i poměrně vysoký počet obětí, vesměs lidí mladého a středního věku. Filmový dokument, opatřený lakonickým názvem LIBERECKÁ SVĚDECTVÍ, až protokolárně tyto věci a fakta zaznamenává. I po letech z nich běhá mráz po zádech. Zejména ten, který podle výstižných Mlynářových slov k nám přišel z Kremlu. Bezmoc, ale i naděje a touha oněch dní jsou v nich zachyceny s odzbrojující upřímností, která k nám doléhá i přes propast let, jež od té doby uplynula.(06.01.2010)

Jsem rodilý Liberečák a od svých rodičů jsem znal řadu věcí, které se v srpnu 1968 v Liberci staly a dlouhou dobu se o nich nemluvilo a nesmělo mluvit (veřejně). Přesto se v tomu dokumentu objevila řada věcí, o kterých jsem nikdy neslyšel. Velmi zajímavý dokument, který se samozřejmě dotkne více toho, kdo zná místní reálie a zažil buď přímo rok 1968 nebo následující normalizaci.(05.01.2009)

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10190182679-liberecka-svedectvi-jine-osudy(14.02.2021)