Letiště 1975 (1974)

Pokračování výborné "jedničky" mohlo ve své době působit docela efektně, dramaticky a napínavě, dokud se nevyrojila řada parodií a napodobenin. V první řadě Připoutejte se, prosím!, parodující spíše než originál právě tento díl. Vedle toho bych vzpomněl také dva filmy, uvedené ve druhé polovině devadesátek i v našich kinech - Boeing 747 v ohrožení a Turbulence. Bez jejich existence a znalosti bych Letiště 1975 jistě hodnotil lépe. Zápletka s poškozenou kabinou mi přišla dost za hranou věrohodnosti. Ocenil jsem ale kameru a nádherné záběry letícího stroje, které až na pár zjevných zadních projekcí vůbec nepůsobily trikově, nýbrž zcela realisticky. No co, zkusím ještě lépe hodnocenou trojku a nakonec (čert to vem) i tu čtyřku...

Ve filmu je velké množství chyb a nepřesností a tou nejvíce viditelnou je přistání jiného letadla, kdy si tvůrci nedali pozor a na přistání je nepoškozené letadlo s normálním kokpitem. Bylo to už předtím zřejmé ze záběru zevnitř. Tímto snímkem se částečně inspirovali bratři Zuckerové a Jim Abrahams a později natočili Připoutejte se, prosím! Za zmínku ještě stojí úvodní záběr, který je velmi dlouhý s dlouhou jízdou, která končí až v letištní hale.

Ano, expozice zbytečně dlouhá, protože charaktery pasažérů nejsou na rozdíl od prvního Letiště důležité pro děj, ale záchranná akce funguje velice dobře. Obsazení malých roliček neskutečné - Myrna Loy, Nancy Olson, Dana Andrews, Linda Blair (zdroj vtipů v Připoutejte se, prosím) a především Gloria Swanson hrající sebe samu! 70%

PokračováníLetištěse řídilo schématem kratší stopáž - delší akce. A přestože tato akce z dnešního pohledu působí spíše úsměvně, je třeba vyzdvihnout snahu tvůrců udržet diváky na hraně sedačky po co nejdelší dobu. Překvapením filmu budiž, že hlavní hvězdou ani zdaleka není Charlton Heston, ale spíše Karen Black.

Tak jsem si tak tuto neděli ke kancelářské práci pustil na ytb můj oblíbený kanál American Airlines Popular Music Tape. Na tomto kanále Chrise Cromwella docela ujíždím. Jede tam pecky ze sedmdesátek a všechno to má feeling své doby a zlaté éry amerického letectví z dob, kdy nebi kralovaly ječící stříbrné čtyřmotorové tryskáče Boeingy 707 a na projekčních prknech chytrých hlav už pomalu vykukovala finální podoba legendárního jumba  747. Tenhle film je vlastně i docela poctou tomuto krásnému stroji, protože jeho přednosti několikráte zmiňuje a v době natáčení již Boeing 747 pět let brázdil oblohu nejen nad USA.  Jo Gréto, v téhle době  by tě někde na letišti  z toho normálně miglo ! :-).  Při tom poslechu jsem si uvědomil, že se co nejkomfortněji cítím ve dvacátém století a to nejen po hudební stránce. A zase jsem si položil otázku čím to je, zda tím že stárnu, nebo zkrátka proto, že svět zejména na západě byl o poznání  normálnější. A když jsem dokončil papírování, dostal jsem chuť na film z té doby a v podobném duchu. A jelikož jsem tohle letiště už dlouho neviděl, rozhodl jsem si to zase pěkně pustit. Hned ten začátek a fantastická hudba Johna Cacavase vás šoupne do amerických sedmdesátek jak já říkám éryKojaka. Kennedy se v prvním Letišti osvědčil, takže si tu zahrál znovu.Hestonv té době kraloval nejednomu stříbrnému plátnu a své ostruhy zde získané pak uplatnil v dalších katastrofických filmech jako třeba ten o potopené ponorceGray Lady Down. A nesmíme zapomenout i na jeho roli vBattle of Midway. Záhadou mi je účastKaren Black. Ať mi všichni prominou, ale obsadit takhle ošklivou herečku do hlavní role... Chápu, má oči blízko sebe, nemůže za to. Ale zrovna u filmu, kde většinu času dělá vyděšené výrazy, vykuluje oči... Eh... To už byla hezčí i ta jeptiška co hrála na kytaru nemocné dívce, nebo kterákoliv z dalších letušek letu Columbia ... Film používá na svoji dobu docela dobré triky byť samozřejmě dnes to může působit lehce úsměvně. Ale tehdy byly možnosti jiné a nadupané PC s grafickými programy byl vlhký sen vizionářů představujících si časů příštích. Milovníci letadel se dosyta nabaží krásného Jumba a následně i záchranného CH-53 , což je fakt nádhernej vrtulník. Já jsem prostě na tyhle velké mašiny :-). Letiště je klasickým katastrofickým filmem u nějž se nesmí přemýšlet. Ale zase je to celkem neškodné. Krev je kečupová, napětí by se dalo krájet, ale vy víte, že to dobře dopadne. Aerolinky té doby fakt nepotřebovaly reklamu v podobě nějakého filmu, kde všichni reálně zařvou, protože šilhající stevardka by asi jen těžko mohla řídit mašinu, kterou v kabině za normálních okolností ovládají 3 chlapi.  Námětově je to podobné prvnímuLetištia takový už Hailey prostě je.  Seznámení s cestujícími, pár napínavých vsuvek v podobě špatného počasí či nemocné holčičky co musí být včas na transplantaci ledviny v cílové destinaci a vy víte, že o zábavu bude postaráno. Pak už to tak nějak běží a vy jen sledujete kdo se osvědčí a kdo ne. Co jsem chtěl jsem ale dostal a tak i ze sentimentu dávám za  3 lomcováky. * * *