Le Trou normand (1952)

Normandská díra je i přes starší rok vzniku překvapivě již celá barevná. Překvapit může i obsazením Briggite Bardot, pro kterou to je snad první filmová příležitost, má ještě zrzavé vlasy a spíše než femne fatale připomíná normámlní drzou holku od vedle. Jinak jde o klasickou patmětnickou záležitost se vším všudy, která má hodně old schoolový charakter. Ve Francii by se mohlo jednat o stejnou klasiku jako jsou u nás třeba komedie s Vlastou Buranem. Českým divákům znamá není, ale já mám objevování podobných starších francouzských pamětnických kousků rád, jde o takové mé mé malé guity pleasure, takže mi Normandská díra přišla docela fajn i přes rovnou několik nudnějších momentů, zjevou zastaralost a to, že to je celé takové trochu moc vesnické. Ale minimálně gagy s poháněním benzínového zařízení pomoci páky a malou lavicí mě upřímně pobavily. Také mě potěšila rytmická písnička s dětmi, kterou Bourvil ve filmu zazpíval a že i přes svůj na první pohled nepříliš přelomový výkon, dokázal pěkně vystihnout dětského ducha a nevinnost svého prosťáčka Hippolta.(23.01.2021)

„Zda jsem šťastný? Cítím se jako v pohádce.“On se člověk u těch filmových veseloher pro pamětníky někdy taky cítí jako pomalu v pohádce... pro dospělé. Optimistické příběhy s nejedním naivním vyústěním bývají důvodem, proč lze považovat tyto filmy za zestárlé, ale rovněž jedním z důvodů, proč i dnes k nim zasedává nejeden divák a těší se podobně roztomilým záležitostem. Ve Francii dodnes populárníNormandská dírase nese ve znamení tradiční komedie 50. let s Bourvilem, netradičně vedle mladičké Brigitte Bardot (v její první roli na plátně) a barevným obrazem. Bourvil tentokrát v roli analfabetického dědice hospody zažívá rozervná dobrodružství svého prosťáčka i ve školní lavici, čelí vedle toho senzací novinářů stejně jako zuřivé sestře a ve společnosti dětí si v přírodě užije i malé muzikálové číslo s vtipnou písničkou. Scény před jízdou na pohřeb, během vyučování ve škole a hlavně písnička patří určitě k těm nejzábavnějším. Na předchozí režisérův kousekMuž, který prochází zdíse to jako celek úplně nechytá, ale pokud jsou pro vás tyhle zapomenuté (či z našeho pohledu leckdy spíše neobjevené) komedie tzv. „guilty pleasure“ tak jako pro mě, určitě lze jednou vidět a pobavit se.60%(22.01.2021)

Bourvil spontánní a uvěřitelný, Bardotka jako ještě žabec. Taková stará drobnůstka.(50%)(10.08.2022)