La morte viene dallo spazio (1958)

Raketa s prvním člověkem (američanem) ve vesmíru má potíže, proto se astronaut vystřelí a vrátí se na Zemi. Problém je, že raketa měla atomový (!) pohon a pokračuje dál vesmírem. Vybuchne někde v pásmu asteroidů a jeden pošle na kolizní kurz s naší planetou. Nic moc zábavný film, o akci se tu spíš kecá (někdo jí popisuje, často v rádiu), než že bychom jí viděli. Když už na nějakou dojde, nejsou to triky, ale dokumentární filmové záběry. Zato je tu ale neuvěřitelné množství elektronického pípání, kvíkání, pingání, kňoukání, pulsování a vůbec všeho dalšího -ání. Jako fakt, tolik pípání jsem neslyšel od doby, co Scatman John zpívalPí Papa Padapo. No a možná je to první z asi milionu filmů, kdy se blížící se tělěso ničí spojeným úsilím světových jaderných střel. Viděl jsem americkou verzi s názvem "The Day the Sky Exploded".(09.11.2024)

Slabé, nezajímavé, nudné. Naprosto nevhodná hudba, která se spíš hodí do dramatu o krizi italskéfamílie, ne do sci-fi o zániku světa. Zbytečně hysterické, zbytečně natahované - a nejlepší na tom byly asi ukradené záběry odjinud, protože na rozdíl od přehrávání mizerných herců působily realisticky. Viděl jsem rovněž pozdější anglicky předabovanou verzi, nikoli tu v italském originále, ale nevím, jestli by se dojem nějak zlepšil, ukřičení Taliáni nepatří na špičku žebříčku mnou favorizovaných národů. Skoro jsem si přál, že když už "explodovalo nebe", aby to skončilo brutálním koncem světa. Škoda, že na to bylo v 50. letech ještě příliš brzy.(26.06.2014)

Myslím, že tenhle film žádnou shovívavost nezasluhuje. Zkusil jsem už několik italských hysterických sci-fi, a nemohu říci, že by byly mým šálkem kávy. Nevím, jak to dělají, ale jakákoli vědecká činnost vypadá jako podloudný mafiánský kšeft... Rozsah záběrů "mimo výpravu", tj. z archivů, z letiště, ze šuplíku, je značný. Ale jsou aspoň neutrální, ne tak odtažité jako zbytek filmu. Nejvíc mě asi nebavil kosmonaut, který hrál stylem leklé ryby kombinované s náměsíčným. Ne, oprava, nejvíc mě nebavila romantika po italsku.(30.04.2012)

Asi největší hvězdou tohoto velmi málo známého filmu je kameraman Mario Bava. Tedy, v této době vlastně ještě také známý nebyl, neb se proslavil až později jako režisér. Film byl natočený v Itálii v roce 1958, viděl jsem verzi, která byla v Americe předabována v roce 1961 a do kin šla pod názvem „The day the sky exploded“. Po první třetině jsem byl plný optimismu – vypadalo to na vcelku zábavný film o první cestě do vesmíru, nakonec z toho bohužel byl velmi nudný katastrofický film. Nudný především proto, že obsahoval snad všechna klišé, která jsou s tímto žánrem spojena (už v roce 1958!). Navíc ve většině „katastrofických scén“ byly použity záběry z archivu (hořící domy, rozvodněné řeky, exploze, stáda prchajících zvířat, start rakety…celkem snad 10 minut). Podobné filmy mne příliš nebaví, neb děj je pokaždé stejný. Jedinými důvody ke zhlédnutí bývají kvalitní triky a atmosféra zániku světa, no, ani jedno z toho tento přes 50 let starý film nemá….(21.07.2007)

Nizkorozpoctove becko z padesatek. Jsou tam vedci, blikajici kontrolky, analogove ukazatele, kosmonaut hrdina, vojaci a nebezpeci z vesmiru. Konec je usmevny. Spousta domontovanych doku zaberu ukradenych odjinud. Pozitivem je stopaz a puvab Fiorelly Mari. :)(26.07.2023)