Městečko prokletých (1960)

Před lety jsem četl útlou knížečku J.Wyndhama, Midwitchské kukačky. Možná díky ní jsem si přečetl vše, co napsal. Wyndham je skvělý pokračovatelWellsea i díky němu je britská sci-fi jednou z nejoriginálnějších. Včera jsem dokoukalnejnovější pokuso zfilmování kukaček. Byl jsem zvědavý, jak vycucají z krátké novely sedmidílný seriál. Ale ano...stačilo zasadit příběh do dnešní doby a najednou se objevilo mnoho odlišností, které bylo možné rozvést. Postavy mohly dostat hloubku, kterou tahle invaze zasluhuje. Těžko najdete zlovolnější způsob "návštěvy odjinud". Knihu jsem si pamatoval jinak, takže jsem chtěl tuto sérii porovnat s prvním filmem. Sedm hodin vs hodina a kousek. Městečko prokletých jde na dřeň Wyndhamova nápadu a reprezentuje paranoidní dobu vzniku. Neřeší pocity lidí, ale spíš varuje před neznámem a před arogancí vědců. Těch 60 let od vzniku filmu ukazuje mnoho rozdílů. Tvůrci na tento intimní útok reagovali pouze z pohledu hrozby a stvořili jednohubku, téměř bez přesahu. Zajímavou a inspirativní, ale s mnohem větším potenciálem, než se mohlo do těch 77 minut vejít. Drobná zajímavost. V tomto filmu hrají pouze běloši. O šedesát let později, je jich v seriálové podobě tak 60%. A ženských postav, je víc, než mužských. Doba se sice změnila...ale pořád bychom s podobnými návštěvníky, naložili stejně.

Začátek s podivnými událostmi ve vesnici je dokonalý (jen tedy otázka, proč omdleli i muži a krávy a jestli i krávy pak byly březí?), těhotenství naštěstí zkrátili tvůrci, co nejrychleji to šlo, jenže pak mi nějak chybělo to postupné narůstání strachu a násilí. Některé věci se odbyly slovem (sebevražda manželky, smrt kluka v rybníku), přitom měly být součástí postupného narůstání napětí. Závěr s cihlovou zdí je samozřejmě působivý, jen je otázka, proč nepřišel rovnou třeba ve 20,29? :-) Tyhle drobnosti mi poměrně vadily, a přitom s nimi šlo ústrojně pracovat. I tak je to ale dobrý horor, který rád zkouknu znovu, navzdory nižšímu hodnocení.

V anglické vesničce Midwich se náhle začnou rodit světlovlasé děti s rozzářenýma očima a začnou se chovat podivně. Prostě neobvykle vůdcovsky a nadřazeně. Snímek načínající šedesátá léta pokračuje v řadě nejrůznějších sci-fi filmů padesátých let, který se i přes známou šablonu záhadologie přeci jen jedním odlišuje. V rámci hrozby nejsou použití žádní vědci, žádné mimozemské organismy, ani další monstra. Děti. Jen obyčejné děti plné roztomilosti a pro ně typické naivity, ve skrytu duše skrývající hrozbu, která by nikoho ani ve snu nenapadla. I když je fakt, že jedna hojně používaná schopnost je použita opět a je to síla mysli. Její ovládání a čtení myšlenek. Scénář napsaný na základě knihy ´Midwichské kukačky´ autora Johna Wyndhama, který byl ve své době něco jako v osmdesátkách Stephen King. Kniha samozřejmě vyšla i u nás. Takže jak je v příběhu ukázáno, pokud najednou celá vesnice ztratí vědomí, lze v následujících dnech čekat něco nekalého. Jen včas přijít na to, co. Zvláštní na celé události je už ten fakt, že dojde k početí několika žen, aniž by měly s někým sexuální styk. Avšak nejedná se ani o Boží zásah, ani o mimozemský. Tajuplnosti je tak učiněno za dost. Velmi znepokojující odvětví příběhu je postaveno na atmosféře své doby, která tak tomu dává svůj jedinečný dobový aspekt. O lecjaké násilnosti v podobě gore a jiné hrůzy se tu dočkat nelze. Vše je stavěno na poutavé inteligentnosti povznášející zajímavý až mrazivý thriller povznášející hrůzu daných skutků. Nejzajímavější je v zákrytu duše všeho dějství varující zpráva o hrozbě nacismu, který se také před válkou  plížil nevinně. Jako ty děti, kteří vzhledově vypadají jako vytoužení Árijci a stejně jako nacisté se nemálo chladně chovající ke všemu a ke všem. Hodně se tu naznačuje ovládání člověka, což dle historických pramenů použil v nějakém projevu samotný Adolf Hitler. A když se vezme v potaz pomalé zničení vesnice, jakoby se jednalo o odkaz na Stalingrad již v probíhající druhé světové válce. Tady je zřetelně jasně poznat, že literární autor John Wyndham jakoby povznesl myšlenku Karla Čapka a pojal své varující příběhy stejně jako on. Pro porovnání Čapkovu Bílou nemoc, Krakatit či Válku s Mloky snad zná každý. Snímek má své přednosti a je to klasika s výpovědí, která ve své podstatě platí v každé době.

Když ztělesňují zlo ti nejmenší, přijde mi to vždycky hodně děsivé. Mladí caparti, kteří si ještě nestačili vybudovat v sobě kousek soudnosti a zásahem prazvláštních jevů shůry postrádají v sobě navíc jakékoliv emoce, ve svých uskutečnitelných představách, jak se zbavit lidí kolem, téměř neznají mezí... Tyto staré černobílé horory z Anglie či Ameriky mě skoro vždy dostanou perfektně vybudovanou atmosférou. Po úvodních mysteriózních událostech ve městě sice na nějakou dobu sice napětí utichne, ale vyvrcholení v druhé polovině mě opět spolehlivě naplno přikovalo a pronásledující pohledy na bloňdaté chlapečky a holčičky se svítícími okály mě dokázaly po celý čas mrazit. Originální mysteriózní zápletka, působivě napínavá atmosféra, přímočáré vyvrcholení a celkově příjemná stopáž mají podíl na tom, že jsem v rámci žánru spokojen.[75%]

Jaký je rozdíl mezi  tímto remakem z roku 1995 a tím z roku 1960 ? Téměř žádný, už v té době ten horor byl out. Přesto ta hodnocení... Film z roku 1960 má 73% přitom je katastrofou, odporný černobílý obraz, toporné pseudo žvásty a stupidní dialogy. Ono to spíše něco než o filmu ten propastný rozdíl v hodnocení vypovídá mnohé o neuvěřitelném pokrytectví zdějších hodnoticích uživatelů. Jestliže napálili te staré toporné parodii na horor pěti hvězdu a remaku, který je více než zdařilý hvězdičku. Je na čase se podívat do svých pozérských a pokryteckých dušiček zdějších (ne)ártových hnidopichů, kteří jsou konzistentní ve svých názorech asi reklamní panák. Já konzistetní samozřejmě sem předloha  nekoukatelná(1960) sračka remake (1995) nekoukatelná sračka a i přesto byl po všech stránkách lepší a přesto má nižší hodnocení. Zamyslete se vy pozéři. :)