Kurz negativního myšlení (2006)

70% Skupinka zoufalců a jedna noční párty ve stylu sex, tráva a Johnny Cash, při které dostane každý trochu prostoru vypustit páru a potlačované emoce. Nic hlubokomyslného, nezapomenutelného a obešel bych se bez občasného závanu prvoplánovosti, přesto film milovníkům černého humoru doporučuji. 16.2.2026 - ČSFD 77% / 70% IMDb.

Znovuobjevená festivalovka, která s odstupem času překvapila na karlovarském festivalu nic neztrácí na svém šarmu ani nyní.. Ještě před tím, než nastal největší boom severské kinematografie, již začalo velebit celé kritické publikum dorazilo drama o jedné intervenci. Skupina postižených lidí se pravidelně schází, aby hledali v životě to lepší a svůj pokřivený stav viděli z té lepší stránky, i přestože třeba někteří přes svoji paraplegickou nevýhodu nemohou ani hýbat hlavou.. Pod vedením psycholožky Tori přijdou všichni navštívit trápícího se Geirra, který je po nedávné automobilové nehodě náhle připoután na invalidní vozík a přestal se radovat ze života, což mu jej postupně ničí. Je tak na téhle skupině, aby mu společně ukázali, že ještě má za co žít a šli mu příkladem. Jenže Geirrův skepticismus bude možná nad jejich síly.. Roztomilá sarkastická tragikomická vztahovka o přijmutí sebe sama, v níž prvoplánově pozitivní postavy znovuobjeví svoji vnitřní rozpolcenost a zase naopak.. Navíc s hutným nádechem válečných filmů a poprocku..70%

Když koukáš na něco takového, měla by tě napadnout především otázka:Kde berou felčaři tu drzost chtít 130 tisíc plat, když uměj´ tak maximálně dát prášek na kašel? A hned potom:Proč stále ještě není povolena asistovaná sebevražda?+++   On to totiž není jen konec s chůzí a sexem! Nemůžeš pracovat, nemůžeš sportovat, nemůžeš cestovat, bez bránice se nemůžeš ani smát, nemůžeš se příjemně najíst, jen se krmíš tak dlouho, dokud neblinkáš, už nezažiješ ten báječný pocit z teplé vany při koupání, nemůžeš si poškrábat záda ... A to jsem ještě nezačal o těch opravdu NEPŘÍJEMNÝCH věcech.

Film jsem viděla cca před 15ti lety a byla jsem z něj extrémně nadšená...Postupem času - myslím si, že i životem a zkušenostmi mi plno věcí dává větší smysl a i pohled na věci je jiný - ale to není špatně - naopak. Uvědomuji si ještě více situace, které tam proběhly a jak se to všechny propisuje do života...Za mě je to vlastně hodně realistické a jsem ráda, že takovouto otevřenou formou ztvárněné...

Střídmá jednohubka s vhledem do duší a myslí těch, se kterými se život nemazlil a rozhodli se, že už to s ním vzdají. Pak se ale dostanou do kruhu obdobně zavržených a hodinu a čtvrt si povídají o tom, kdo je na tom podstatně hůř. Určitý přesah do toho, jak by si zdravý a motorný člověk měl vážit svobody pohybu i rozhodování. tam vidím, ale většina postav mě po celou stopáž spíš iritovala, než abych alespoň s jednou dokázal byť na malý moment soucítit. [viděno v KVIFF.TV 26.5.2023]