Krevní odpuštění (2011)

Vzorový námět vzorově ukazující to, o čem mi táta vždy mluvil, když povídal o Albánii nebo Makedonii. Je zajímavé, že horkokrevné Albánce tu perfektně dokázal ztvárnit právě americký režisér. Nebývá to zvykem, o to větší pozornost si film zaslouží. Jen se připravte na skutečnost, že film vůbec nevypadá jak z roku 2011, ale jak kdyby byl natočen v roce 1991.

Velmi zajímavá sonda do života současné albánské vesnice.1) Můj první albánský film v albánštině mě, věru, nezklamal. Kontrast balkánského vesnického života, moderních technologií a živé tradice je působivý._____

2) Pravidla krevní msty v Albánii najdete pod pojmemkanunabesa._____

3) 43letý Američan Joshua Marston (scénář, režie), původně fotožurnalista (Life, ABC News), učil rok angličtinu v Praze, než se vrátil do Států, aby si udělal magistra v politologii. Až pak se vrhl na filmová studia a začal natáčet krátké filmy._____

4) Zaujali mě mužný Tristan Halilaj (Nik) a Erjon Mani (Nickův kámoš, motorkář Tom)._____

5) Celkem to vidím na čtyři slabší hvězdičky.

Abnormálna aktuálnosť miestnych pomerov je pre tamojších obyvateľov bežnou vecou. Príbeh rodinnej krvnej pomsty má však ďalekosiahle dôsledky. Skúma náš vzťah s nedokonalými rodičmi, našu slabú empatiu a prospechárstvo pri krízových situáciách. Filmovo je dej dosť úmorný a zároveň silný, ale schádza mu niečo k tomu, aby rozprával ešte viac situačne a s vyššími umeleckými zámermi.

Severné Albánsko je najväčší etnografický raj Európy. Krvná pomsta gjakmarrja, staré katolícke zvykové právo Kanun, zaprisahané panny burrneshe hrajúce sa celý život na mužov, a to ešte nie je všetko... Komunistický režim sa veľkou kampaňou snažil krvnú pomstu úplne vykoreniť, avšak od roku 1991 sa kvôli nej vyzabíjalo možno už 40 000 ľudí. Kedysi voči nej boli imúnne aspoň ženy a deti, dnes ani to neplatí... Film vierohodný, herecké výkony dobré, vtiahlo to do deja... Túto krajinu poznám viac než dobre a dané spracovanie problematiky oceňujem.

O krevní mstě jsem mnohé četl, ale netušil jsem, že je v Albánii dosud tak živá. Vyvražďování mužských členů rodiny v rámci hesla "krev za krev", která někdy znamenala doživotní domácí vězení mužských členů nebo neustálé prolévání krve... Ani socialismus ani "svobodný" kapitalismus tento strašný systém nedokázal vykořenit. V konfrontaci s moderní společností s mobily a počítači to bije do očí zvlášť a to dělá tento film velký. Zajisté se tento počin podařril dík spolupráci albánských filmařů se zkušenými kolegy dalších zemí, ale to nesnižuje jeho hodnotu. Dávám s klidným svědomíim pět hvězdiček.