Krev a zlato (2023)

No Tarantino to za mne tolik není. Pár "podobností" možná, ale mne to tak nepřišlo. Je to jiný, každopádně špatný film to není. Překvapila mne akce, avšak hluché místa se tu našla a dostavila se trochu nuda. Ale konec to vylepšil. Není to něco ale, z čeho jsem si sedl na prdel. Trochu lepší průměr s dobrými hereckými výkony a méně zábavnými dialogy. Ale občas film překvapí.

Němci si troufli a natočili příběh z posledních dnů války jako western. Máme tu osamělého pistolnika, bandu padouchů, krásku v nesnázích a prokletý zlatý poklad. Vše podbarveno rozjuchanými dobovými šlágry. Německými.....  Při posuzování, zda je to od Němců drzost či odvaha, takhle reflektovat vlastní (a bohužel i celosvětovou) minulost, to hodnotím jako drzost. A to zejména proto, že po slibně temném úvodu následuje totálně brakový děj, jako z pera Karla Maye. Akorát, že bez indiánů a o dost brutálnější. Míra brutality a nechutností je tak přehnaná, že to možná měl být záměrně humorný prvek. Jenže v příběhu, který vychází ze skutečných historických zločinů, je to nepřijatelné.  SHRNUTÍ: Kdyby měl spin-off ten popálený nácek z Indiana Jonese. A natočili to Němci.

Taká 10 % Tarantinovka s priblblou hudbou. Na akčný film je to málo akčné, na paródiu ťažko neparodické. Malý rozpočet tu cítiť na každom kroku. Nie že by to bolo vyslovene zlé, ale plagát s jednookým Obersturnbannführerom SS s koženou maskou na polovici tváre sľuboval vāčšie jatká a dychberúcejší zážitok.

Tak tohle se povedlo, začátek má sice pomalejší rozjezd, ale pak to nabere tempo a jede to výborně. A je to takový mix westernu, s válečnou tématikou a tohle spojení, funguje lépe než sem čekal. Co bylo překvapující, že zde neni nikdo ušetřen a schytávají to všichni. Akční scény sou dobře zvládnuté, mají dobrou dynamiku a postavy, v nich nejsou vyloženě nesmrtelné, takže je tam vidět, že každé zranění jde s nima.  Je fajn jak se k tomu, samotná Německá produkce s celým tvůrčím týmem postavily, k otázce nacismu a vše co je s tím spojené, je to zpracované dobře realisticky.

Tak konečne sú Nemci späť s nejakým zmysluplným moderným filmom a to dokonca o sebe samých. Jeden pomstiteľ s píšťalou verzus klbko náckov, ku tomu totálna surovosť, dobrá hudba a dynamika od prvej klapky po poslednú. Tá westernová muzika v titulkoch ku filmu z druhej svetovej ma odrovnala. Robert Maaser na ceste za dcérou a židovským zlatom bol presvedčivý a Alexander Scheer ako obersturmbannführer skoro ako vystrihnutý z Indianu Jonesa. Bolo jednoducho na čo pozerať. Mňa najviac prekvapila bojová choreografia jednotlivých súbojov. Peter Thorwarth očividne vedel čo robí. Mal presnú predstavu a zrejme sa mu vydarila, lebo z každého záberu na nás číha sebavedomosť. Na tak jednoduchú zápletku a pomerne krátku minutáž má film aj slušne prepracovaný scenár a postavy. Naozaj tomu v rámci žánru nie je čo vytknúť. Miestna modrá šesťdesiat päťka je nesprávna. A odložený prsteň v oku? Aaaahhhhh.