Krásný čas (2006)

...aneb jak to dopadá, když se film podobá skutečnému životu. Žádná velká bžunda. Nicméně o hodnověrnosti a uvěřitelnosti nemá smysl polemizovat - takhle to prostě může fungovat - ani černá, ani bílá - hodně odstínů šedé, jen sem tam nějaká pastelová - jde jen o to, jak rychle ztratí jas. Tenhle díl se mi líbil moc. Nebýt typických neduhů filmu točenýho pro televizi (mluvím zejména o kameře), hodnotil bych i lépe.

Asi jsem až moc hodnej, že dávám ještě tři. Hlavní zápor je podle mě to, že charaktery postav (kromě hlavní hrdinky, ta je blbá permanentně) se neustále mění. Klasický příklad je Trojan, který je ve druhém dílu násilnickym žárlivcem a tady se o Vilhelmovou stará skoro s otcovskou láskou. Proč však dávám ony 3* je fakt, že paní Sedláčková na sobě zapracovala a dialogy jsou o něco lepší.

Tvorba Andrey Sedláčkové mi vždycky byla sympatická, v Krásném Čase ale bohužel sklouzla do příšerného českotelevizního průměru, kde se postavy místo dialogů jen neustále hádají, hlavní hrdinka si to hned s každým rozdá a byznysmen Mrkvička chodí pořád ve stejné kravatě. Je to škoda, protože námět - jakási autorčina psychoanalýza, vyrovnávání se smíšenými pocity po návratu z emigrace - rozhodně má velký potenciál. Zřejmě až moc a autorka jako by nevěděla, jakým směrem se vydat. Takže nakousne chartisty, předsudky vůči emigrantům, průvodní jevy transformace ekonomiky v 90. letech, porovnávání se s úspěšnějšími souputníky, porozchodovou obsesi, to, jaké dokážou ženy být potvory atd. atd. Sedláčková si většinu těchto jevů necucá z prstu, a tím víc zamrzí banálnost a povrchnost výsledku (je možné, že jí do scénáře kecali geniální dramaturgové ČT, nechci jí křivdit). Přítomnost Mrkvičky, výborná Vránová ani odhalený hrudník Vilhelmové už to bohužel nezachránily.

Takový podivně "rozházený" příběh o holce, která na pět let emigrovala v roce 1989 a teď se vrací domů. Vše je v Čechách jiné díky příchodu západních společností a nastalému kapitalismu. Důvod proč se vracet měla, ale důvod proč zůstat musí teprve najít. Vždycky ho hledala v chlapech a tak v tom pokračuje. Jsme svědky jejího tápání a kotrmelců, řešení vztahu s otcem-bolševikem, zjišťuje, že to vlastně nikdo nemá lehké. Vilhelmová svou roli naprosto nezvládá a jediné, co jí jde, je hysterie. Zde je naprosto viditelné, že je herečkou jedné role a komplikovanější osobnosti jí prostě nejdou. Díky tomu strhává pozornost svými "výstupy" a jinak zajímavý film se stává trochu otravným.60%

TV/// Obsazení 6/10 Děj 2/10 Hudba 3/10 Prostředí 4/10///+kvalitní herci -hodně mě to nudilo, přivádělo mě to do deprese/// Rozhodně to nebyl krásný čas strávený u tohoto filmu. Herecký ansábl se tu poskládal na výbornou, ale film je hrozný. Slabé dvě, nejraději bych dal ale jen jednu./// Celkem 33%///