Krásná Junie (2008)

No těžko říct co jsem vlastně viděl.Film si pustil kvůli Léa Seydoux a tu jsem tady měl jak na talíři.Samozřejmě opět ukáže kozy:)Pak je tu směs žáků a jejich pletky.Musím se přiznat,že jsem až do konce nevěděl vlastně u některých proč vůbec v tom filmu hrajou a co byly vůbec zač.Zbytečně promotaná story,kde stěžejní je jen to,že do Junie se zamiluje Otík a učitel italštiny co vypadá jak student.Pak už ani nevíte jestli je to jejich kamarád nebo co.Občas to má sílu zvláštnosti a teens školních lavic,ale těch postav je zbytečně přehršel.No v důsledku jich není mnoho,ale koho vlastně zajímá,že se vyzradí,že jeden je na kluky.Důsledek to nemá žádný,jen takový,že to bylo napsáno ve scénáři a to smrdí celým filmem,že se nedivím,že to někdo ani nedokoukal a někdo naopak tento žánrový francuá hltal.To,že někdo skočí...To byla fakt předvídatelná zbytečnost.45%

Snímek o dospívání o tom, jak je to těžké, ale celé je to podané tak okatě depresivně, že je vám jasné, jaké směřování to bude mít. A díky tomu, že postavy nejsou nijak skvělé, a to ani herecky, nedostanete se do tohohle snímku a nebudete ho obdivovat za to, jak je realistický a současný. On totiž není.

Sem tam se mi stane, že narazím na Francii, která přesně vystihuje to, co mi na Francouzích vadí. Nemůže za to ani Léa Seydoux, na kterou jsem se vysloveně těšil, a která mě následně dost zklamala, jako spíš její herecký kolega Louis Garrel. Ten tu totiž hraje, dle mého soudu, naprosto klasickou postavu francouzského světa. Machr, nad věcí, galantní, myšlenkami někde jinde, ale zároveň máte pocit, že v sobě má kus génia, což způsobuje značnou aroganci, kterou jsou francouzští mladí vysloveně proslavení. A přes to mám opravdu velký problém přejít. Až mě Louis Garrel přesvědčí, že je i výborným hercem, rád se mu omluvím. Mimochodem scénárista musel bejt sem tam dobře na šrot. Na dialogy, se kterými jsem se setkal tady, narazíte ve filmu málokdy. Něco ve stylu: "Počkej, chci ti něco říct? - Co mi chceš říct? - Hm, no... - Co mi teda chceš říct? - No já už vlastně nevím.

Zklamání. Dost dlouho jsem se nedovedl ve studentském kolektivu orientovat, o učiteli italštiny jsem se domníval, že je jedním z nich; příběh banální, vlastně hovořil o citovém tápání postpubertální mládeže. Junie ostatně ani příliš krásou nevynikala, dokonce bych řekl, že ve středním věku pěkně přibude na váze... Citový Otta si nakonec vezme kvůli poznání, že Junie je stejně neupřímná jako ostatní dívky, které znal, život. Vůbec nevím, proč si předtím musel zpívat písničku, aspoň kdyby byla titulkovaná, tak bych možná její funkci pochopil, ale kdo si takhle na ulici a ve škole prozpěvuje? Vzhledem k tomu, že se opět objevil (hle, i u Francouzů moderní téma!) problém gayů, tak jsem váhal mezi jednou a dvěma hvězdičkami, nakonec jsem přimhouřil oko...

Krásná Junie je sice krásná a možná i chytrá, ale ne, nedosažitelná. A nejsem si jistá jestli ta skutečnost, která vyplula na povrch byla tak famózní, jaký budila dojem. každopádně pointa filmu byla pro mě jako stvořená a líbilo se mi to odepření, které nemělo jistou budoucnost, protože ty otevřené dvěře, které říkají, co kdyby, už nikdy nezavřeme..Romeo a Julie tak trochu jinak? =)