Klan létajících dýk (2004)

Rovnako akoHrdinavýborná historizujúca dráma, ktorá sa z politického akčného roviny prehupne do príbehu hlbokej a vášnivej lásky, okorenenej fantasticky fantasknými súbojmi, ktoré ma svojou nerealistickosťou stavali zo stoličky a zároveň ma na ňu pribíjali. Produkcia sa postarala o skvelú éterickú atmosféru a dokonale efektné zábery súbojov vo vynikajúcej výprave. Spolu s výbornými hereckými výkonmi je celok nádherným romantický príbehom prešpikovaným čínskym bojovým umením.

*opilecký zpěv*: In the North there's a lady,stunning and singular.One look confounds a city;a touch dooms an empire.Rather not wishing to know, the ruination that may follow.Rare beauty is here and now.Miluju poetiku tohohle filmu. Sice zdeYimou Zhangnezaválel tolik, jako vHrdinovi, ale i to zohledňuji v počtu hvězd.

Magická wuxia. Takové filmy se už dneska netočí. Klan létajících dýk je ten typ filmu, kde si prostě řeknete jen „WOW“. Ten snímek vůbec na diváka netlačí, a já se tak nechám unášet špičkově magickou atmosférou. Dokonce to má zajímavý příběh, i když je ten příběh naprosto jednoduchý a jasný, tolik z něj dokázali tvůrci vytřískat několik zvratů. Žádné přemýšlení = velká odměna, což je obrovské plus. A co je tedy kromě příběhu ještě na tom dobré? Asi nejvíce mě zaujala hudební stránka, má to krásně barevné lokace a flitry. Herecká trojice je skvělá, hlavněZiyi Zhangtomu dodává velké kouzlo. Choreografie, mečové souboje, lukostřelba, létání, to už sice známe z jiných filmů, ale tento styl neomrzí. Spíše jsou tyto akce dobře a originálně zpracované, protože třeba boj v bambusovém lese je crazy, a úplné finále je oči a sluch velkou lahodou. Mé hodnocení:8.5/10

Naivňoučká, nasládlá vysoce infantilní pohádka s už otravně červenodrakovým vizuálem a s úmorně úporným, hloupoučkým a sladkobolným Šrámkimonovým větrem se dá do hoďky rychloposuvem zvládnout bez nudného zranění bambusovým klackem. Avšak citlivé dívčí i nebinární romantické duše se implantovanou pilcheroklišoidní sžíravě dramatickou láskou spolehlivě rozjitří. Naopak muže prokrví svůdný králíčkovský předkůsek jinak však dosti ploché Ziyi Zhang.

Kdyby to netrvalo dlouhé dvě hodiny, ale něco kolem standardní hodiny a půl, kdyby si tvůrci k závěru odpustili tuny patosu a naopak film v jeho průběhu obdařili nadhledem, kdyby tolik nepoužívali ty otravně zpomalovací efekty, klidně bych udělil 3 hvězdy. Vzpomněl jsem si, jak jsem u filmuKdyž letí havrankdysi napsal, že islandští Vikingové s noži mě minuli úplně stejně jako japonští samurajové s meči. A čínské bojovníky s létajícími dýkami si teď rovnou mohu přidat na seznam. Jenže zároveň mi došlo, že problém pro mě zdaleka nemusí spočívat tak v postavách a bojových nástrojích, jako i ve zpracování. Aneb musím uznat, že několik soubojů s „magickým“ vrháním a různými složitými průlety dýk nebo létáním bojovníků nad korunami stromů vytvářelo úchvatnou podívanou, tedy pokud je Yimou Zhang zrovna nerozmělnil patetickými zpomalovačkami. Zvláště hromadný souboj v temném lese uprostřed filmu byl fakt něco, co jsem dosud nespatřil a nad čím jsem čuměl s otevřenou pusou! Většina filmu mě ale žel už tolik nebavila a svým zdlouhavým náhledem do jiné kultury bez nadhledu v jednoduchém příběhu nezanechala moc na to, abych pocítil nadšení z dvouhodinového filmu jen skrze drobný zážitek z asi tří sekvencí ve jménu těch nejefektnějších soubojů a z uspokojení se z pěkných záběrů na podzimní krajinu.[50%]