Kin'yū hametsu Nippon: Tōgenkyō no hito-bito (2002)

Další z řady dokladů, že vnímat Miikeho jako režiséra vyžívajícího se ve zvrácenostech a násilí bylo nesmírně omezené už v době jeho největší slávy. Miike prostě je kreativní režisér, který dokáže jakýkoli scénář ztvárnit nápaditě (za celou svou kariéru napsal sám jen jediný scénář, když scenárista onemocněl, jinak točí filmy podle cizích scénářů i námětů). V "Shangri-La" takto vytvořil sociální komedii oslavující nepodbízivým způsobem pospolitost obyčejných lidí vůči všepožírající moci a bezcitnosti kapitalistického systému. Vyprávění o rozšafném a vynalézavém vůdci bezdomovecké komunity, který spolu se spisovatelem, jehož opustila inspirace, vyseká malého podnikatele z insolvence může působit až klasickým dojmem. Ostatně zdejší rozverné vyobrazení galerky lidí z okraje společnosti asociuje Kurosawovo "Dodedkaden", ale najdeme zde i aluze na ikonické kompozice lidí na břehu řeky z filmů Jasudžiróa Ozua. Miikeho otisk ve filmu najdeme jednak v zastřešující nadsázce a odlehčenosti, které se projevují především v různých satirizujících výrazových zkratkách. Vedle toho nechybí ani Miikeho častí herečtí spolupracovníci v čele s Šóem Aikawou, jenž coby proslulý představitel drsných poldů a jakuzáků z video béček zde vystupuje v netradiční komické roli hlavního hrdiny. Typické je také natáčení scén přímo na rušných ulicích bez jakéhokoli omezování pohybu kolemjdoucích.(08.12.2013)

To me teda podrztehttp://img217.imageshack.us/img217/6104/105893609pedo1mup4hy.jpg. Ono to neni vubec spatny.(03.08.2009)