Kašmír: Je-li kde na světě ráj (1961)

Kašmír: Je-li kde na světě ráj ... Možná že ten nej- film H+Z je právě tento, protože to, co vytvořili de facto na koleně tuším že ve třech nebo čtyřech lidech, je naprosto úžasné.
Krátké filmy jen dotvářejí celkový dojem a jsem moc rád, že se konečně tyhle zhruba desetiminutovky začaly někde objevovat.

Archaické v dobrém slova smyslu...
Oba cestovatelé se bránili zuby nehty širokoúhlé technice, protože byla velmi těžká a neskladná, ale dostali to rozkazem a tak díky tomu vznikl první širokoúhlý český dokument. Miroslav Zikmund to odnesl i zdravotně a vyhřezla mu kýla a muset operován, proto o filmu řekl, že by správně neměl být  uveden mezi jeho tvůrci, protože většinu času proležel v nemocnici.(28.02.2021)

Pohled do jiného světa. Jako by H+Z zaznamenali jedny z posledních momentů 19.století. Když dnes googlujete Kashmir, nezobrazí se vám zmínky o pozemském ráji, ale o nekončícím napětí, které hraničí s válečnouo zónou. O to dojemnější je sledovat poklidný svět zaznamenaný českými cestovateli. Je to svět na začátku cesty pokroku, ve kterém je staré a nové stále v jakési rovnováze, a lidé žijí v míru. Za zmínku stojí forma dokumentu - geniální hudba Zdeňka Lišky (kéž by takovéto klenoty někdy vyšly) vázaná k obrazu, by si vystačila i bez komentáře. Nezřídka udá obraz nějaký rytmus, který pak přejme hudební motiv, a v takové momenty nejde o nic menšího než krásu obrazu - řeč přebírá střihová montáž.(14.05.2020)

Kašmír: Je-li kde na světě ráj... jediný dlouhometrážní dokument z druhé cesty Hanzelky a Zikmunda a jejich společníků. Sluší mu barevný širokoúhlý formát, přiléhavě sedí k romantickému okouzlení, které je v obrazové pestrosti krás natrvalo zachycené. Zdeněk Liška hudebně podtrhl genia loci pohádkové vůně vzdálené indické krajiny. Výrazný podíl na kompoziční skladbě obrazů měl spolutvůrce cestovatelského dua Jaroslav Novotný. Orientálně vyzpívávané povídání kreslí ve stínech himálajských ledovcových štítů podmanivou oázu jezerní harmonie a čistoty. Šrínagar uchoval starodávné tradice a mahárádžskou obřadnost. Chuť šafránu, rubínová barva chilli, plovoucí pole a odpočinkové zahrady štěstí, hedvábná jemnost kašmírských koberců, život pádluje v bezstarostné rutině radosti, poetika práce pozemského Edenu. Každodenní krok života je zachycen ze všech možných stran společenského, generačního i existenčního pohledu. Život Kašmíru klokotá v zavedeném rytmu, rozdává optimistickou pohodu svým návštěvníkům a trvalé očarování romantickým duším. Doprovodný komentář se line z úst Václava Vosky a Miroslava Doležala a ze slov zní obdiv a podlehnutí barevnému kouzlu šrínagarského ráje. Dokument má také svou neocenitelnou hodnotu ve věcnosti, přesnosti a zpravodajské objektivitě. Věří se v prostého člověka a zpěvným krokem předává ráj k nahlédnutí. Osvěžující zážitek.(03.05.2018)

Sledovat tento film, je pro našince stejný zážitek jako prohlížet si exotické kraje nastereokotoučcích Meopta. Takový letmý vábivý pohled do neznámých krajin, které byly v dětství ještě vábivější. Dokonce i ty barvy jsou podobné. Dnes by titul filmu mohl znít: Je-li kde na světě ztracený ráj. Protože v r. 1965 zde proběhla jedna indicko-pákistánských válek a od té doby zde proti spobě stojí ozbrojené pluky(19.04.2016)