Jodorowsky's Dune (2013)

Dokument je výborný pre všetkých, ktorí majú radi film Duna, či už pôvodný z roku 1984, alebo ten novší z roku 2021. Takisto pre všetkých milovníkov sci-fi a pre každého, kto niekedy počul menoAlejandro Jodorowskya chce sa o ňom viac dozvedieť. Jeho vplyv na vývoj tohto žánru, ako aj vplyv ľudí s ktorými spolupracoval je zaujímavý.

Pomôžem si citátom z filmu Batman Begins "If You Devote Yourself To An Ideal, They Can't Stop You, Then You Become Something Else Entirely: A Legend." Film ktorý nevznikol a práve vďaka tomu sa z neho stala legenda a mýtus opradený tými najbizarnejšími príbehmi. Pričom keby sa vôbec dostal do produkcie je vysoko pravdepodobné, že by stroskotal na financiách niekde uprostred natáčania, prípadne v lepšom prípade by dopadol ako Lynchova Duna, teda na hony vzdialená autorovej zamýšľanej vízii. Takto existuje iba v ríši fantázie a snov a práve to ho robí jedinečným a nedotknuteľným. Na druhú stranu na troskách projektu vzniklo univerzum, ktoré by hravo dokázalo zatieniť aj to "z praďalekej galaxie...". Najzásadnejšie grafické novely nie len Eúropskeho komiksu ako Incal či Metabaróni sú súčasťou tzv. Jodoverza a kreslený formát im maximálne sedí a predstava, že niečo v obdobnom duchu by sa podarilo v tej dobe Jodovi cinematicky zhmotniť je maximálne nereálna.

"Když děláte film, nesmíte respektovat knihu, je to jako v manželství – když budete respektovat tu ženu v bílém, kterou si berete, tak nikdy nebudete mít dítě – musíte nevěstu znásilnit! Znásilnit! Znásilnit! A pak budete mít svůj film! -- Znásilňoval jsem Franka Herberta, haha, znásilňoval, hahaha, jojo, no ale s láskou." --- "Lidi se ptali, jak jsem mohl obětovat pro tu roli svého dvanáctiletého syna, no tak ano, ale já bych si klidně uřízl i vlastní ruku, kdyby to bylo třeba, byl jsem připravený dát i vlastní život." --- *Moje Duna měla být filmem, který bez použití drog transformuje vědomí všech mladých lidí na celé planetě, nejdůležitější film v celé historii lidstva, dílo mnohem větší než film, moje Duna měla být film-Prorok, film-Mesiáš." -- "Byl jsem Prorok, měl jsem jasnou vizi, čeho musím dosáhnout." --- "V mojí Duně je Leto kastrát, Jessika počne dítě z kapky jeho krve... v mojí Duně má šílený imperátor známého vesmíru robotího dvojníka, protože se paranoidně bojí, že ho někdo zabije... v mojí Duně tohle... v mojí Duně tamhleto...  no ano, jasně, že jsem změnil i celý závěr, v mojí Duně se celá planeta stane Mesiášem, získá vědomí Paula Atreida, vydává se do vesmíru a osvítí ostatní planety... To je moje Duna! ..." --- Seriously, WTF? *** Netřeba ani dodávat, že Jodorowsky předlohu ani pořádně nečetl. *** Dokument je to dobře udělaný, nechává Jodorowskému prostor, aby se obnažil a exhiboval, a rychle se vyjevuje, že je to především velikášský egomaniak, fanatik a narcis, který si plete lásku se sebeopájivou vášní a sobeckým, zaslepeným nadšením ze sebe samého. A díky tomu, že mu nebylo umožněno pokusit se znásilněnou Dunu jako fantasmagorický projekt sebestředných chlapíků s přebujelým egem doopravdy natočit, z toho nikdy nemusel vystřízlivět, on, ani ti ostatní naverbovaní přívrženci jeho kultu (samí chlapi! - jediné dvě ženy vyjadřující se v dokumentu mají od celého projektu i od těch egomaiaků příjemně zdravý odstup), a dál se všichni opájí klamným snem. Je ostatně příznačné, že nikdo z nich Herbertovu Dunu ani tehdy, ani později nečetl, a všem tady dává s nenápadnou grácií na prdel Amanda Lear, která měla v té době Dunu přečtenou a bylo jí jasné, že Dalí ani ti ostatní hoši moc nechápou, a hlavně je ani nezajímá, o co v té knize vůbec jde. Dalího zajímaly hořící žirafy, helikoptéry a největší plat v dějinách kinematografie, a stejně jako ostatní z té party ani netušil, že modelka, se kterou se tehdy rád ukazoval, čte s uznáním Franka Herberta. *** A to trapné lkaní a utěšování se na konci je taky příznačné - jednak většina těch nadčasových nápadů si prostě přirozeně našla své místo na slunci, aniž by se nutně někdo musel inspirovat Jodorowského storyboardem, jak tu dobře poznamenal Djkoma, jednak Lynch z dané situace vyšel dost se ctí, a jednak je jistě pravda, že systém orientovaný na finanční zisky z nás všech dělá do značné míry otroky, nerespektuje náš potenciál a není na něj ani zvědavý – jenže je hořkosmutné a o něčem vypovídající, když si na to stěžuje zrovna fanaticky blábolící chlap, který sám nehodlal nikoho a nic respektovat, jen aby zhmotnil svoji megalomanskou, z řetězu urvanou ideu, svůj sen, urputně odhodlaný znásilnit knihu, svého syna a vůbec všechny a všechno, aby dostal, co si myslí, že potřebuje, a hlavně, aby megalomansky dostal, co si myslí, že od něj potřebuje celý svět, protože se má za Mesiáše a Proroka a věří, že jeho násilné dílo by mělo tu moc zázračně proměnit celý svět (pravděpodobně v něco lepšího, ale jak? ale nač se zaobírat detaily, tam už fantazie ani reflexe zavilého staříka nesahá, jemu stačí ignorovat filosofii a umanutě věřit, že by toho dosáhl nadčasovým designem zvláštních efektů, obsazením Dalího a muzikou Pink Floydů). Uff. *** Dobré zdejší komentáře Matty, Djkoma a Tom_Lachtan. *** (Viděno na B12, 10. 4. 2024.) *~

"Říká se, že jednoho dne přijde muž, kterého dar Duny obdaří vnitřním zrakem. Pronikne pohledem tam, kam my dohlédnout nedokážeme..."Třetí oko otevírající dokument o ultimátní adaptaci jednoho z nejoriginálnějších počinů literatury. Adaptaci, která jen tupě nepřejímá a pohodlně netěží z výdobytků jiných, ale že s materiálem poctivě pracuje, hněte ho a někam posouvá skrze vlastní, originální ohnisko. Neboť to je definice umění a vůbec jakékoli smysluplné kreativní práce a protože přesně tohle filmová Duna potřebuje jako sůl - víc než koření!... Hlupáci vidí jen Dálího hodinovou sazbu, hořící žirafu nebo Pink Floydy, ale o tom to fakt není. A jestli chcete důkaz, tak sáhněte po nějakém komiksu z Jodoverza. Ano, Jodorowský stvořil celý univers inspirovaný Dunou - budiž to dalším důkazem pro všechny omezence a samozvané, gaučové strážce odkazu Franka Herberta, že Jodorowský s Dunou pouze nevyjebával, ale že ho ovlivnila...co ovlivnila, doslova změnila na celý život, transformovala jak nějakého Kwizace Haderaka a že si jí nestrčil akorát pod prdel, ale že za ní nechal sakra kus práce, potu a krve. A dokud nebudete moct říct to samé, tak laskavě držte hubu... A budiž to nemilosrdnou fackou pro všechny korporátní konglomeráty, které si náhodou předevčírem vzpomněly, že se jim Duna hodí do krámu a chtějí, abych se spokojil s jejich prefabrikovanými, dietními srágorami na jedno použití, co nikoho neurazí, s kreativním imputem nula nula nic a ještě menším pochopením předlohy, které se mi mermomocí snaží natlačit pod nos a přesvědčit mě, že snad dělají Duně zadostiučinění.Kull wahád!

Těžko soudit něco, co nevzniklo. Jisté je jedno, Alejandro Jodorowsky je vizionář, šílenec a umělec. A taky je jisté že jeho vize se pouze inspiruje knihami Franka Herberta. Líbí se mi ale vize toho, že by to nebyl jen audiovizuál, ale i něco duchovního, nadpozemského. Otázka je, zda to všechno by se povedlo dostat na plátna. Můžeme pouze litovat, že nedostal nikdy šanci. Ale ten scénář bych chtěl vidět. Pěkný dokument o jednom z mnoha neuskutečněných snů.