Jeskyně smrti (2007)

Film je zdlouhavý a matoucí, ale vizuálně ohromující – je to bezútěšná cesta do světa, který je zároveň fascinující i děsivý. Nachází se na pomezí seriózní sci-fi a bezduchého filmu o stvořeních a vyznačuje se především ochotou vtáhnout diváky do děje. Hrdina je ale stejně bezradný jako příběh a my se ztrácíme spolu s ním.

Eden Log má celkem unikátní zpracování, kamera je dynamická a neobvykle těsně spjatá s protagonistou Tolbiacem, kterého pronásleduje na každém kroku. Prostory jsou klaustrofobické, temné a opuštěné, avšak nejen to, jsou fundamentálně cizí. I hlavní hrdina je cizí. Není jasné proč, a ani nelze přesně definovat, co je špatně, ale všechno působí jako dystopický mrtvý svět. Tolbiac nemá paměť, takže vše objevuje s námi, což perfektně sedí k audiovizuálu. Postupně odhalujeme příběh s tématy energetické krize, zneužívání proletariátu a přírody. Jeden aspekt Eden Logu mě hodně píchnul do oka:  zdálo se mi, že film se překvapivě radikálně stylizuje do videohry. Od velmi videoherní 3rd person kamery, přes scénář, který obsahuje metaforické i doslovné "levely" a přechod mezi nimi měl též videoherní feel, až k designu některých technologií (pouštění záznamů, graduální upgradeování přístupových karet, ikony, kreslená reprezentace).

Podle obalu a popisu jsem nechtěl věřit nízkému hodnocení. Neudělejte stejnou chybu. Iritující tma s blikáním, nesympatický hlavní herec. Když už někdo ve filmu něco řekne, tak to je nějaký nesrozumitelný fantasmagorický blábol, ze kterého se většinou nic nedovíte. Rozuzlení budiž ale je to vlastně docela jednoduché v tom špatném slova smyslu. A když stejně nevíte, co se celý film dělo, tak je vám to fuk. Takže zbytečný film.

Film začíná černou obrazovkou, ale já jsem ze zvědavosti vyčkal, jestli se tam přece jenom něco ukáže nebo zda černá obrazovka vydrží až do konce filmu. Kolem sedmé minuty se objevily nějaké obličeje a ozvaly se jakési hlasy, nicméně smysl to moc nedávalo. Jako již poměrně zkušený filmový divák však vím, že není nezbytně nutné, aby film dával smysl, a vůbec už není zapotřebí, aby člověk chápal kdo, co a proč. Někteří filmoví tvůrci totiž právě tohle pokládají za zvláště vytříbené umění. Zbytek filmu trvajícího dlouhých 98 minut se odvíjel zhruba v podobném duchu, ačkoli postupně vyšlo najevo, že děj obsahuje i nějakou myšlenku. Film na mě silně zapůsobil, konkrétně tak, že u mě vyvolal úporné zívání. Občas jsem si musel udělat pauzu na cigáro, abych si trochu odpočinul a lépe toto ojedinělé dílo vstřebal. Koukám, že hodnocení výrazně osciluje od nuly do pěti. Dávám nula bodů.

Pochopit se dá ledasco...když tomu jde člověk vstříc. Já ten důvod roztočit mozkové závity nenašel...nemám rád filmy, které se odehrávají v takových laciných kulisách, jsem celé šedivé a akční scény jsou až srandovně sestříhané, aby nebylo vidět, že tam vlastně žádná akce neproběhla. Dokonce to není ani superšpatné, ale jen špatné...až tak zbytečné to je.