Jersey Boys (2014)

Eastwoodovi Jersey Boys pro mě představují rozhodně působivý filmový zážitek, ke kterému byla ovšem tentokrát cesta o něco trnitější, než kdy jindy. Zhruba první půlhodinku jsem byl totiž z této podívané spíš takový rozpačitý, ani zdaleka jsem si ho neužíval naplno a při představě, že je přede mnou ještě dalších devadesát podobných minut, měl jsem z toho nemalé obavy. Jenže postupem času mě začal příběh The Four Seasons dostávat jako mávnutím kouzelného proutku na svou stranu a prakticky druhá polovina mě již vyloženě pohltila. Nevím tedy čím to bylo přímo způsobeno, nejspíš to ale bylo ve chvíli, kdy začali kluci prorážet, jejich cesta ke slávě a jednotlivé osudy mě zaujaly, bavily a především styl zpracování nelze označit jinak, než jako strhující, i když na druhou stranu byl možná chvílemi strhující až moc, což je jedna ze dvou mých výtek, kdy Eastwood spousty zajímavých dějových linií a postav jednoduše vyloženě zazdil, ale zas chápu, že pak by film trval asi tak hodiny čtyři, takže ve výsledku asi ok, jen mě prostě mrzí, že v pár momentech to nešlo víc do hloubky. Když už jsem ale zmínil ty výtky, tak ta druhá se vztahuje k postavám, které tu na mě vesměs působily naprosto nesympatickým dojmem, arogantní, povrchní, samolibí týpci a kvůli tomu jsem si k žádné z nich nedokázal najít cestu, ani empatie. Škoda je to pak o to větší, že casting se naopak povedl na výbornou, přítomní herci byli výrazní, neokoukaní a i herecky talentovaní. Jasný palec nahoru jinak musí putovat i směrem k navozené atmosféře, úžasnému retro vizuálu a samozřejmě i k perfektní hudbě, kterou The Four Seasons dali světu. Za mě tak mají Jersey Boys zkrátka sice pomalejší start, nicméně nakonec se to celé rozjede ve skutečně silnou a výraznou životopisnou jízdu, která rozhodně stojí za pozornost.

Pekný hudobný film štvorice amerických chlapcov z nie veľmi priaznivého prostredia a nie veľmi čistým registrom, ktorí to dotiahnu hudobne dosť ďaleko. Produkcia je kvalitná a Clint Eastwood nesedel na stoličke režiséra prvý krát, takže všetko ide hladko a dokonca sa odváži zaexperimentovať tým, že postavy komentujú situáciu počas deja. Herci hrajú veľmi dobre vzhľadom na to že väčšina hlavných postáv je obsadená nováčikmi a jediné veľké meno je tu Christopher Walken hrajúci síce významné, ale viac menej podružnú postavu krstného otca miestnej mafie. Film vo mne však vyvolal len vlažný dojem. Možno preto, že hudobná produkcia Four seasons/lovers ma veľmi neoslovila a Frankieho spevácke kvality spočívajúce vo falzetovom kvílení už vôbec nie. Našťastie sa film zaoberá hlavne súkromím hlavných hrdinov a ich vzťahmi, ktoré sú spestrené hudobnými vystúpeniami. Chýba tu však silnejšia dramatizácia, takže filmom akoRayčiGet on upsa nevyrovná. 65%

Frankie Valli mohl být soundtrackem Eastwoodova mládí, ale z mého pohledu je tenhle hudební film až překvapivě málo osobitý. Jako bych to už všechno viděl někde jinde. A ani hudba mě nepřesvědčila o své nadčasovosti. Příběh, herecké výkony, kamera, hudba... všechno je O.K., ale nic víc. Prostě takový o chlup lepší průměr (50%).

Já jsem velkým fanouškem Clinta Eastwooda a jeho filmů. Pravda ale je, že tohle jde proti jeho běžnému stylu i námětům. Samozřejmě jsem neviděl všechny jeho snímky, ale ten rozdíl jde vcelku poznat. Možná je to i daným tématem a hlavně faktem, že o kapele jsem nikdy neslyšel, byť přiznávám, že jednu ze skladem jsem poznal. Chybí mi ovšem ta klasická režisérova blízkost postavám, ponoření se do jejich duše a výlov nejniternějších pocitů či úzkostí. Svou roli jistě sehrál ten důvod, že se jedná o celou kapelu a divákův pohled je tak rozmělněn více stranami. Po ostatních stránkách je to ale klasicky poctivé a hlavně hudební stránka je vyladěná, takže fanoušek kapely si na své zcela jistě přijde. Jde také o první film Michaela Lomendy.

U hudebních filmů vždycky záleží na vztahu k hudbě, o které pojednává. Můj vztah k ní je lehce rozporuplný, stejně jako k tomuhle filmu. Mám rád začátek šedesátejch let, doo wop, ty písničky se mi líbí, akorát Frankie Valli je na mě zbytečně ukňučenej i v originále, a John Lloyd Yound už vyloženě mečí, ale nakonec jsem si zvyknul. Ten film je takovej divně uřvanej, pořád se tam někdo s někým hádá. Jinak je to hodně standardně natočené. Výborná výprava. Snesitelní herci. Zbytečná stopáž. Někdo to tu přirovnával kThe Temptations (TV film) (1998), že jsou lepší, přesně to mě napadlo taky. Věrohodnost faktů si netroufám posoudit, vzhledem k tomu, že to Valli a Gaudio produkovali, tak nepřekvapí, že oni jsou ti kladní :)