Jean Gabin osobně (2006)

Tento pozoruhodný dokument mě dost míjel; potkal jsem se s ním až teď. Je to vlastně monografie, v níž mluví obrazy a komentář je opravdu "jenom" doprovod - i když funkční a invenční. Velký důraz je položen do líčení Gabinova dětství a jinošství a náležitá pozornost je věnována také jeho rodičům. Scénář neuhýbá ani před zranitelnějšími momenty Gabinova života; vedle filmů je tu zachyceno jak divadelní období /zhruba do r. 1930/, tak válečná perioda a členství ve Francouzském výboru národního osvobození i zřejmě důležitý vztah k Marlene Dietrichové. Velmi ústrojně jsou včleněny vstupy vícegeneračních hereckých kolegů, stejně věcně jeho životem provází i Gabinovy děti. Život se s Gabinem nemazlil až do konce; trapná malost omezených sedláků nemá daleko k ubohosti. Robustnost této herecké osobnosti tu není v ničem potlačena; spíše je dále rozvinuta a prohloubena. Nevšednost se tu potkává s nadčasovostí a klasičností. (Dokument je z roku 2006.)

Obsahově poutavé a nabité informacemi o životu Gabina ale zpracování děsně amatérské. Otřesné rozklepané nájezdy na fotky a ošklivé švenky u prostřihů, které už samy o sobě jsou nadbytečné. U některých "mluvících hlav" není ani zaostřená kamera na subjektu. Střih je líný a nezná nic jiného než prolínačky. Tohle je fakt bad i na televizní dokument z roku 2006.

Jean Gabin tak, jak ho nejspíš nikdo neznal. Jedná se o opravdu podrobný dokument, který se dost podstatně věnuje každé jeho životní etapě. A nutno říct, že mě řada faktů překvapila. Sám působil jako morous, přitom to byl hodný a milý člověk. Některé sny si splnil, jiné ne. Ruku na srdce, v kterých filmech ho našinec zná nejvíc. Ať už si každý vybaví jakýkoli snímek, většinu napadnou až ty po padesátém roce. Přitom hvězdou již byl dřív. A to navzdory tomu, že hercem vůbec být nechtěl. A řekněte sami, kdo z nás někdy něčím zoufale nechtěl být a přesto se v tom daném oboru stal hvězdou...? Pro mě jde o nejlepšího francouzského herce vůbec. A že se neprosadil v USA? Moc se nedivím. Američané už měli svého Johna Wayna.

Už dlouho jsem neviděla životopisný dokument, který by dosahoval kvalitJean Gabina, aristokrata a venkovana. Speciálně dokumenty věnované filmovým hvězdám jsou často postaveny na vzpomínkách a zapomínkách nekompetentních lidí, ukázky ani dobové fotografie nedávají smysl, vybranou osobnost překrývá snaha o sensačnost. Toto ale naštěstí není ten případ. Žádné období života není vysloveně tabu, žádná část kariéry není vysloveně označena jako pominutelná. Snad jen ta vyjádření k tomu, proč se tak často ženil, se neobejdou bez subjektivních dojmů. Nicméně začátečník i pokročilý milovník francouzské kultury 20. století může být spokojen, nechybí vhled do rodiny Gabina, důraz je kladen stejnou měrou na divadlo i film, nechybí kapitoly z jeho válečného života nebo života v pokročilém věku. Doufám, že hodně potencionálních diváků najde zalíbení i v mladém Gabinovi a jeho tvorbě.

Tomu říkám dokument! Osobnost Jeana Gabina je skutečná studnice informací, hrdinství a důstojnosti a v tomto dokumentu toho tvůrce využil se vší vervou. Gabina miluji, je to první herec, kterého jsem znala už asi jako tříletá. Výrazně se mu totiž podobal můj dědeček a říkali mu to cizí lidé, když byl se mnou například na procházce v parku. :)