Jak dopadají zoufalci? (1999)

V porovnaní s prvým filmom to vyzerá, že si tvorcovia vystrieľali takmer všetky náboje, sociálny aspekt je druhoradý a aj samotný príbeh nedokáže až tak nadchnúť, nemá patričnú silu a drive. Záver vyzerá trochu nedotiahnuto. Páči sa mi ale názov, ktorý korešponduje s filmom až v druhom význame a kvitujem, že príbeh nedopadáva úplne tak, ako si divák asi myslí. Stále stojí na dobrých nohách, prostredie a tempo fungujú a päste svalovca Jaka (charizmatický Morrison) stoja za to.

Takový trošičku nerozhodný cosi, co místo nabízejícího se přerodu Jakea sleduje spíše kriminalizaci odcizenýho synáčka. Atraktivita se dostavila, jelikož Maoři a jejich současnej svět jsou pro našince neoukoukaní + zavšivená komunita gangu chytá u protinožců obligátní "madmax feel" (všudypřítomná kůže, bordel a rozflákaný káry). Ergh, ale já bych radši ten Jakeův příběh, kurňa - a ten zůstal v náznacích. Plusem budiž fakt, že nedochází k žádný glorifikaci a výrazným satisfakcím - stále se klade důraz na fakt, že všechno vykonávaný dobro jen mírně hasí fatální důsledky činů Jakeovy brutální povahy a minulosti. V zájmu příběhu by bylo fajn, kdyby někdo zfilmoval i poslední část knižní předlohy. Což se už nestane - uplynulo moře času a stárnoucí Morrison (v obou filmech excelentní) dnes rozbíjí držky jako Boba Fett.

Zatímco první film je aspoň drsné drama - o surovém dementovi, kde herci a herečky hrají tak přirozeně, že už to lépe podat ani nejde ... velmi sugestivní ... místy mi bylo špatně ... zároveň až mrazivě poutavé - tak druhý film je úplně o ničem a dost nuda - bez zajímavých postav a děje - bez gradace a napětí ...

Spousta pro a proti. Já si třeba užil ten jejich přízvuk, to je perla. Neužil jsem si ten příběh a spoustu postav, ale to k podstatě příběhu zčásti patří. Scénář rozhodně neoplývá genialitou, spíš naopak. Jen ty hlášky jsou povedený, nedivil bych se, kdyby byly velkým dílem improvizace. Celkově herci výborně, zřejmě moc dobře věděli, co hrát, nebo možná jen napůl hrát.. Finále kravina. Slušné 3.

Nakoľko pôvodná snímka -Once Were Warriors- na mňa zapôsobila priam vynikajúco a bez váhania som ju okamžite po projekcii zaradil do svojej osobnej TOPky (považujem ju za najlepšiu mnou videnú sociálnu drámu vôbec), logicky som okamžite musel siahnuť i po jej menej známom pokračovaní. Hneď v úvode pozerania ma nemilo prekvapilo, že film sa nevenuje striktne postave Jake "the Muss" Hekeho a jeho vývoju (ktorého predstaviteľ Temuera Morrison herecky vyčnieval už v jednotke, a čoby postava ponúkala na základe jednotky mnoho možností na jej postupný dramatický vývoj) - ako vyplýva z trošku mylného textu distribútora -, ale zhruba spolovice je zameraná i na postavu jedného z jeho synov. To by samo o sebe nemuselo prekážať, avšak vzhľadom na to, že ide o syna takého, ktorý jednak nijak nekorešponduje s dianím v jednotke (nakoľko tam jeho postava buďto vôbec neexistovala alebo ide o najmladšie dieťa rodiny, kedy by ale nesedel vek), no hlavne, jeho predstaviteľ Julian Arahanga je v porovnaní s Morrisonom herecky neporovnateľne slabší a oveľa menej charizmatický (a vzniká tu do očí bijúci kontrast), čomu nepomáha ani dosti stupídna zápletka, ktorá je okolo jeho postavy vystavaná. Tá pomsta a celkovo vysporiadavanie sa s miestnym (motorkárskym?) gangom skrátka zaváňa brakom, a hodí sa skôr k akémukoľvek osemdesiatkovému béčku než k pokračovaniu brilantne znepokojivej existenciálnej drámy venujúcej sa úzkemu okruhu rodiny a jej osobným tragédiám. Nastal tu skrátka žánrový rozkol, bohužiaľ, ktorý prepája (a "zachraňuje") len brilantné herectvo Temueru Morrisona a vývoj jeho postavy (čo je vlastne hlavným pozitívom tejto snímky). Ďalším je takisto neopozeraná novozélandsko-maorská exotika, nuž a ak si odmyslíme stupídnosť sledovaného diania, je akiste zachytenie dobovosti a celková štylizácia gangu a jeho základne (ktorá by ale, opakujem, prináležila skôr k osemdesiatkovému bijáku než tu), inak však nie je príliš čo chváliť. Zápletka je v porovnaní s jednotkou príšerne stupídna, bez akéhokoľvek emocionálneho potenciálu, pod kožu sa zaryť tentoraz šancu nemá absolútne žiadnu, nuž a z hlavy vyšumí prakticky okamžite po dopozeraní. Čo sa týka záverečného hodnotenia, bol som dosti na vážkach, nakoľko vzhľadom od očakávaní nastolených jednotkou som bol v konečnom dôsledku brutálne sklamaný (a vlastne aj nasratý), no nakoniec som sa rozhodol hodnotiť to predsalen o čosi zhovievavejšie, a teda čoby samostatnú snímku nijak nenadväzujúcu na predošlé dielo. V tomto smere mi z toho vyšla taká svojská, zaujímavo štylizovaná jednohubka so slabším scenárom, ktorá z hlavy vyšumí prakticky okamžite po dopozeraní.55%