Jagna (2023)

Není možné popřít, že náš svět se vlivem technologií, migrace a proměny klimatu stále dynamičtěji mění. Jedni by chtěli změnu společnosti progresivně urychlovat, druzí naivně věří v konzervaci stávajícího způsobu života či dokonce v návrat ke starosvětské idylce. Jagna využívá literární klasiku, která úspěšně obstála ve zkoušce času a vrací se do doby a míst, kde se žilo prostým způsobem, běh života určovala čtyři roční období a člověk podléhal rozmarům přírody i vrchnosti. Snímek ukazuje, že staré dobré časy měly své mouchy a na touze po individuálních svobodách a porušování konzervativních tradic něco bylo. Rodina a komunita sice poskytovala ochranu, na druhou stranu ale tvrdě diktovala způsob života jednotlivce, uměla trestat a pokud se cítila ohrožená, i nelítostně ničit. Půvabná Jagna má danajský dar erotické přitažlivosti a neváhá ho využít. Když přijde o ochranu manžela, vesnická pospolitost, drážděná její hrdostí a vyzývavostí, se rozhodne obnovit stabilitu a pořádek po svém. Vyznění příběhu jde vstříc současným emancipačním a feministickým trendům, adaptovat tuhle rurální klasiku doslovně by znamenalo akceptovat tehdejší morální měřítka a ta by k Jagně vstřícná nebyla... Kladem snímku je atmosféra venkovské komunity plné drbů, závisti a křivd, na které se nezapomíná. A třešničkou na dortu je animace, výtvarná stránka je úchvatná a díky její originalitě a vytříbené estetice titul určitě nezapadne. Celkový dojem za historický výlet na polský venkov: 80%.

Pohádkový folklor venkova v podání polských slovanů z dob minulých se s nuceným poutem a davovou psychózou proměňuje v peklo nebohé Jagně. Dívčí postava je vpodstatě vržena do soukolí, ze kterého ji nikdo nedokáže pomoct. Její krása vnitřní či vnější se stává prokletím. Animovaná olejomalba propůjčuje filmu jedinečný ráz, kdy se z každé scény stává samostatný umělecký obraz venkovského realismu. 80%

Naprosto uchvacující zpracování polských dějin, které nemá obdoby. Neuvěřitelně působivá animovaná malba dokresluje poetičnost historického folklórního námětu. Hudba je neméně tak skvělá - jemná, i živočišná, svěží, i temná, a nadto v dokonalém souladu s jednotlivými obrazy. Společně se pak dotýkají lidského nitra nenápadným, o to však důraznějším způsobem. Osud krásné dívky, od níž se na vsi přelomu 19. a 20. století očekává, že se dobře vdá, bude poslouchat manžela a starat se o rodinu a domácnost. Jagna je však jiná, v srdci jí hoří oheň, v duši zuří bouře a i přes občasné snahy do očekávané škatulky prostě nezapadá. Od tance a vesnických tradic pomalu přecházíme hlouběji, ke klepům, rivalitě, závisti a nenávisti. Lidovky na sebe s postupujícím dějem berou podobu divokých rockových balad, až k hororovému závěru, který působí mrštíkovsky tísnivě. Každá z maleb, každý obraz, je dechberoucí, protknutý živostí a autenticitou. Ztvárnění svatební tancovačky je mistrovské. Suverénně nejlepší film, který jsem letos viděla.

Příběh bych vystih úryvkem Kdo jsi bez viny hoď první kamenem. Každá postava s vážným tématem. Příběh velmi poutavý dnes spíše jako zjevení mezi dnešním balastem nesmyslných sérií. Vizuálně velmi povedené, velmi dobrý nápad prokreslit obraz olejem, nic podobného jsem neviděl, velmi graficky poutavé.

Perfektní podívaná po všech směrech. Ať už dokonalý vizuál, který nemá obdoby nebo pěkný děj. Vše se točí ohledně jedný dajný holky, která žie na blbým místě. Prostě markytánka na malý vesnici, což nemůže dělat nikdy dobrotu. Všichni chlapi sou z ní hotový a ženský jij nenáviděj, tak jji vyženou a e to.  S tímhle si fakt někdo musel dát obrouvskou práci, tohle načmárat, to e něco. Vím, že podobne vizuál je u fan gogga, ale tam se mi příběh vůbec nepáčil. Tohle má koule.