Interview podle van Gogha (2003)

Mám rád filmy, které se odehrávají celé v jedné místnosti nebo v jednom rozhovoru. Ale toto interview pro mě nebylo dostatečně uvěřitelné – že by spolu setrvávali v hovoru tak dlouho, zvlášť po tom "podařeném" začátku, že by se chtěli tomu druhému svěřovat navzdory tomu, jak se navzájem zraňují. Že by jim vůbec ta energie investovaná do zraňování stála za to, když jsou si naprosto cizími lidmi a vidí se poprvé. Nevím. Každopádně je zajímavé, jak se řada zdejších komentářů staví na stranu Pierra, že on je "dobrý" a Katja "zlá". Podle mě jsou jeden jako druhý... jen teda Pierre prakticky nedává najevo žádné city, má pořád ten stejný chladný obličej – to mi taky trochu vadilo. A taky mi nebylo po chuti to přebíjení se v jakési soutěži "kdo je větší chudák". Ale jak vidno, snímek ve mně vyvolal emoce a udržoval mě v průběžné zvědavosti, takže vlastně dobrý. :) Mimochodem, oba herci si ve filmu ponechali svá křestní jména a Katja Schuurman podstoupila zvětšení prsou nějakých sedm let před natáčením (a dodnes si ho nemůže vynachválit :).

Tak to jsou přesně ty důvody, proč je intelektuál téměř sprosté slovo. Pokus o sondu do dvou odlišných světů, užvaněný novinář, který na místo toho, aby dělal svou práci, exhibuje své zážitky novinařiny z Bosny. Prostě hrůza, artové filmy jsou fajn, ale když si něco na art jen hraje, škodí to celému žánru.

Nebyť toho dosť prehnaného záveru, bolo by to u mňa aj za plný počet hviezd. Vynikajúca komorná dráma dvoch frustrovaných ľudí. Starnúceho politického novinára a mladej vychytenej herečky. Otázka znie, kto z koho. Ak sa však chcete dozvedieť kto sa stal víťazom musíte si pozrieť tento film, z môjho komentu sa to samozrejme nedozviete. 80%Videné v rámci Challange tour - 30 dní so svetovou kinematografiou.

Dialog, ve kterém pro upřímnost a pravdu není místo. Vcelku originální konverzačka, která dosti cynickýma očima ukazuje střed novináře a celebrity. Divák se vlastně po celou dobu filmu snaží stále znovu a znovu odhalovat stav situace a hledá pravdu, pokud v ní vůbec ještě věří. Když už si pak myslíte, že alespoň trochu víte jak jste na tom, přijde konec a ten celou tu hru na kočku a na myš dokoná. A i když se mi úplně nezamlouval, bez něj by bylo vyznění filmu úplně odlišné a vlastně by vůbec nesdělilo to, co mělo. 8/10

Podstatné odznie hneď na začiatku. Príbeh o kozách bez voza. Pointa síce dobrá, ale dej obludne prekalkulovaný (scenár typu "dáme tam všetko"), prednes ako z antickej drámy, a veru že pochybujem, že by šňupanie koksu malo taký pozitívny vplyv na kombinačné schopnosti slečny herečky (leda že by aj to hrala). Každopádne, v budúcom živote chcem byť bulvárny novinár. Asi tak na dve hodinky... ;-)