Ingrid míří na západ (2017)

Audiovizuálně vytříbená a velmi chytrá komedie o autenticitě, vztahu k realitě/virutální realitě a závislosti obecně. Ingrid staví virtuální realitu nad realitu skutečnou, což mění její hodnotový systém a interpretaci skutečnosti jako celku. Vlastně stejně jak je virtuální realita designovaná, zprostředkovaná, nestabilní a nekonsistentní, přesně toto přenáší Ingrid do reality skutečné v podobě sebe sama. Jakýkoliv moment autenticity není Ingrid ani rozpoznán, instantně se totiž transformuje do means to an end pro realitu virtuální. Příběh jí staví do kontrastu s "normálnějšími" postavami, které však vykazují stejné patologické rysy, jen v jiné podobě. Dan je jediná relatable postava ve filmu. Je autentický a dobrák, je do Ingrid "pouze" zamilovaný, ale tbh z tohoto úhlu vypadá láska jako stejné patologické hovno, jako to, co dělá Ingrid. Je nulový důvod, aby kdokoliv měl Ingrid rád. Pro Olsen a Russela je fake lifestyle jejich povolání, etc.

Neviem, či by som tento film vôbec ladil do komédie, lebo téma chorobnej túžby po pozornosti je dosť závažná a vhodná jedine tak na drámu (s prvkami thrilleru). Každopádne, tento film dáva do pozornosti túto paranoidnú psychickú poruchu, ktorá je v dnešnej dobe sociálnych sietí o to viac akútnejšia a rozšírenejšia. Príbeh Ingrid sa nesie na tejto vlne a musím uznať, že to bolo vystihnuté fakt kvalitne. Miestami mi jej bolo ľúto, ale z celkového pohľadu si za mnohé veci mohla sama. A pritom si myslím, že by mohla byť obľúbená aj bez toho, aby hrala túto hru na populárnu influencerku. Celkovo ma film nadchol, Aubrey bola vynikajúca! Silné 4* (ešte tam bola predsa len nejaká rezerva)

Mladá holka se chce stát nejlepší kamarádkou hvězdy Instagramu, takže se přestěhuje do LA, trochu si zastalkuje a nakonec dosáhne svého ... tak nějak. Líbí se mi ten balanc mezi komedií a psychothrillerem, který vlastně vydrží až do konce. Ten mi sice úplně nesedl, ale dojem nezkazil. Ve skutečnosti je to asi spíš tříhvězda, ale mám velkou slabost pro Aubrey Plaza a tady je imrvére, takže hvězda navíc. Kde mám telefon?

Překvapivě dobrá sebeuvědomělá indie komedie o ženách, ale zcela jistě nejen pro ženy. Stalking bez sexuálních konotací je poměrně zajímavé téma. Hranice mezi mrazivostí a komedií je zde tenká, stejně tak i zesměšňování/banalizace a hyperbolizace psychopatie. Film mezi nimi běhá jak Emil Zátopek na speedu, ale dělá to dobře. Stačí jej nebrat vážně, případné protáčení očí nechat jen na každou zmínku o Instagramu, a odnesete si záživný zážitek.

Myslím, že tento snímek vypovídá o naší době mnohé, možná víc, než si během sledování uvědomíte. Posedlost sociálními sítěmi, hahtagy, mobilními telefony, to všechno nám více a více nahrazuje opravdový lidský kontakt. Asi to není dobrá zpráva, ale spoustu lidí jsem v tom poznával (taková ta klasické prohlášení ve stylu "Dneska je nejlepší den mého života!", "Měl jsem nejlepší jídlo ever!" apod.). Tvůrci se s tématem poprali statečně a i když se nejedná o prvoplánový hit, určitě stojí za pozornost.