Hranice lásky (1999)

Scénář má velmi vysokou úroveň a voiceovery tu mají smysl, protože je pronáší hlavní postava, která je spisovatel. Tato jeho charakteristika prosvítá umně každou jeho replikou, a to i v dialozích. Bude to upřímně důvod, proč se k tomuhle filmu určitě vrátím - přísaham, že některý ty fráze jsou jak nejjemnější whisky. Proplétání rovin "teď + psaní knihy" a "to, co bylo" dohromady pak i se Sářiným pohledem je zařízeno také se slušnou grácií... a ponor do hloubky postav je tak důkladnej, že na konci příběhu budete soucítit jak s nevěrnou lhářkou, tak se žárlivým milencem, tak s nudným manželem. Nicméně - to nejlepší nakonec: Vlastně nevim, jestli je tohle dílo o vášni, nebo o Bohu. Vím ale jistě,  že si to musim přečíst. Ještě asi nic z toho, co jsem doteď konzumentsky pozřela, za mě nezobrazilo lásku tak komplexně, jako tohle.

Keď sa hlavná hrdinka rozkašľala v prvej tretine filmu, vytušil som záver. Milostná romanca, ktorá neurazí, nenadchne. Celý príbeh sa vlečie, vzplanutie milencov je chabo vykreslené a tým pádom "milostné dobrodružstvo" jasne mieri do cieľa, v ktorom na konci ponechá z milostného trojuholníka dvoch nešťastníkov. Zaujmú herci, Moore a Fiennes boli dobrá voľba.

Iba výnimočne mám taký pocit, ako pri tomto filme. Uznávam, že trojica hercov bola uveriteľná, hudba vydarená, režisér sa pokúšal o akúsi inovatívnosť v skladbe filmu, takže objektívne nemám filmu veľmi čo vyčítať. Veď ani nevyčítam. Problém však je, že ma absolútne nezaujal. Dopozeral som ho poctivo bez rýchloposunu do konca. A nič. Takže ani komentár nič. Veď ako sa dá písať o tom, čo preletí okolo vás a nezanechá ani najmenšiu stopu?

Vystavať romantický film ako puzzle film nie je vôbec časté. Jordana možno k tomu viedla predloha, ktorú nepoznám, ale najmä nechronologické rozprávanie, zobrazovanie jednej situácie z dvoch uhľov pohľadu, alebo čítanie z listov milovanej osoby tejto spaľujúcej láske plnej vášne dodáva ešte viac na osudovosti. Nechápem prečo, ale napriek všetkej snahe tvorcov a hercov, ktorým veríme úplne všetko, ma ich príbeh nechal chladným. No možno je tento film až príliš zviazaný svojou snahou o dokonalosť.

On je spisovatel, ona zajatkyní ve vlastním manželství. Seznámili se v neklidném roce 1939, zamilovali se, ač ji miloval ještě ten, který na to měl plné právo. Ona, manžel, milenec. Společně přinášejí jedno netriviální poselství o vyhaslých obětech nudného manželství a vášnivé dvojici mileneckého dobrodružství. Režisér Neil Jordan už mnohokrát dokázal, že umí. Že mu jdou silné látky, podpořené kvalitní literární předlohou (jindy vlastním scénářem) a hereckými výkony. Tady tomu není jinak. Studená atmosféra válečného Londýna je navrch ideálním dalším hráčem téhle partie. Také hudební skladatel Michael Nyman a kameraman Roger Pratt odvádějí skvělou práci, každopádně ty tři hvězdy mi tentokrát sedí tak nějak víc.