Hostinec U létavého draka (1971)

Už ten samotný fakt, že Sadková natočila v době nastupující normalizace adaptaci Sheridana Le Fanu, je kulervoucí. Výsledek sice není dokonalý, ale pořád je to zajímavé české setkání s žánrovou klasikou. PovídkaThe Room in the Dragon Volantpůvodně vyšla ve slavné sbírceIn a Glass Darkly(1872) společně se slavnějšíCarmillou,a i když je to jen napínák bez hororových prvků, atmosféru má hutnou.

Romanticko-hororová krimi s černohumornou pointou na téma, že láska umí být dokonale slepá...  Předloze nelze upřít napětí a tajemný ráz, způsobem provedení to ale občas dost zaskřípalo, zejména některé dialogy a situace ve scénáři byly naivní až příliš, což zejména Hanzlíka s Brejchovou místy dohánělo k poněkud křečovitému přehrávání.

V laciných kulisách výborný výkon herců, kterých se tady sešel opravdový výkvět. Námět byl sice jasně předvídatelný, ale přesto nepostrádal napětí. Perfektní byl především Hanzlík, kterému tu jeho zamilovanost, hraničící až s hloupostí, prostě člověk věřil, ale i ostatní herci byli opravdu vynikající.

Zaujímavé, záhadné postavy v podaní trebárs Jaromíra Hanzlíka alebo Jany Brejchovej, v dobe po bitke pri Waterloo, príjemná hudba, hodiaca sa skôr do stredoveku, sem celkom zapadá tiež, aj keď v napínavých chvíľach by mohla byť rafinovanejšia. Film zaujme svojou noblesnou spoločnosťou snažiacou sa dodržiavať vznešené zvyky, apelom na chuť mladých ľudí do života a prefíkanosťou postáv, ktoré skrývajú svoje pravé úmysly. Skoro do poslednej chvíľ nie je nič isté a divák sa dočká príjemných nečakaných zvratov a prekvapení, ktoré výrazne pohnú príbehom a tak zabezpečia vynikajúci zážitok.

Příběh není špatný a zajímalo by mne, zda je tak skeptický už u samotného Sheridana Le Fanu. Ale strašně mne rušily chyby skriptu, dekorací, stínů zvukaře na zdi. Klepající se dveře, které jde jako šperhákem jedna z postav otevřít, nestabilní zdi, to, že jednu dekoraci využili pro jako dvě hospody, přitom všechny prvky včetně schodů a dveří jsou stejné... Snad jen kostýmy Ester Krumbachové patřily k poctivě odvedené práci. Co se samotného příběhu týče, příjemně mne překvapil Karel Šebesta, ale i ten, stejně jako ostatní, hraje na půl plynu. Ale aspoň nepřehrává jako Hanzlík nebo Brejchová, která tady s tím příčeskem fakt nevypadá jako osudová žena. Jo, hrát místo ní Klára Jerneková, mělo by to jinou šťávu, ta tyhle nejednoznačné postavy uměla. A stejně tak Adamíra se směšnými licousy, skutečně nijaký Šmeral... Jako by se to celé sfouklo za pár dní, nikoho to nebavilo, honem, ať to máme za sebou. Přitom zpětně mi ten příběh přijde dost dobrý, i když mne ta zápletka a zvrat napadly docela brzy, vše do sebe zapadne, starý případ se vyřeší, záhada objasní, ale ta atmosféra a zaujetí tomu prostě chybí.